Americký curl: Kočka s okouzlujícíma sklopenýma ušima

Původ a historie plemene americký curl

Plemeno americký curl má poměrně mladou a zajímavou historii, která se začala psát v červnu roku 1981 v Lakewood v Kalifornii. Právě zde manželé Joe a Grace Rugeovi našli na svém prahu černou kočku s neobvykle tvarovanýma ušima, které byly stočené dozadu. Pojmenovali ji Shulamith a stala se zakladatelkou celého plemene americký curl. Kočka měla dlouhou hedvábnou srst a byla velmi přítulná. Když později Shulamith porodila koťata, některá z nich zdědila stejně charakteristicky stočené uši.

Genetické studie později prokázaly, že se jedná o dominantní gen, který způsobuje typické stáčení ušních boltců. Tento znak se projevuje již několik dní po narození koťat, kdy se jejich původně rovné uši začínají postupně stáčet. Konečný tvar uší se ustálí přibližně ve čtvrtém měsíci života.

První oficiální chov amerických curlů byl zahájen v roce 1983. Chovatelka Jean Bernsteinová začala systematicky pracovat na vývoji plemene a společně s dalšími nadšenci založila první chovatelský program. V roce 1986 bylo plemeno předběžně uznáno organizací TICA (The International Cat Association) a v roce 1993 získalo plné uznání. Následně bylo plemeno uznáno i dalšími významnými felinologickými organizacemi včetně CFA (Cat Fanciers' Association).

Zajímavostí je, že při vývoji plemene bylo povoleno křížení s domácími kočkami neuznaných plemen, což pomohlo udržet zdravou a různorodou genetickou základnu. Tato praxe byla povolena až do roku 2010, což je v historii šlechtění koček poměrně neobvyklé. Díky tomu se podařilo vyhnout mnoha genetickým problémům, které jsou typické pro jiná šlechtěná plemena.

Americký curl se vyskytuje ve dvou variantách - krátkosrsté a dlouhosrsté. Obě varianty byly vyvíjeny současně a jsou si rovnocenné. První dlouhosrstá varianta vznikla přímo od Shulamith, zatímco krátkosrstá varianta byla vyvinuta později pomocí křížení s krátkosrstými kočkami.

V současnosti se americký curl těší rostoucí popularitě po celém světě, přestože stále patří mezi vzácnější plemena. Jeho jedinečný vzhled a přátelská povaha z něj dělají velmi žádaného společníka. V České republice se první jedinci objevili až na přelomu tisíciletí a dodnes zde existuje pouze několik registrovaných chovatelských stanic.

Genetická zvláštnost stočených uší je natolik unikátní, že se stala předmětem několika vědeckých studií. Výzkumy prokázaly, že gen způsobující stáčení uší neovlivňuje negativně zdraví koček, což je velmi důležité zjištění pro další chov plemene. Zajímavé je také to, že intenzita stočení uší se může u jednotlivých jedinců lišit, přičemž pro výstavní jedince je ideální úhel stočení mezi 90 a 180 stupni.

Charakteristické stočené uši a jejich vývoj

Nejpozoruhodnějším znakem kočky plemene americký curl jsou její charakteristické stočené uši, které se staly hlavním poznávacím znamením tohoto jedinečného plemene. Koťata amerického curla se rodí s rovnýma ušima, které se začínají stáčet mezi třetím až sedmým dnem života. Tento proces stáčení pokračuje přibližně do čtvrtého měsíce věku, kdy uši dosáhnou své konečné podoby a již se dále nemění.

Stupeň stočení uší se může u jednotlivých koček výrazně lišit, přičemž ideální úhel zahnutí by měl být mezi 90 až 180 stupni. Stáčení uší je způsobeno jedinečnou genetickou mutací, která ovlivňuje chrupavku v uších. Tato mutace je dominantní, což znamená, že stačí jeden gen od jednoho rodiče, aby se u kotěte projevily stočené uši. Zajímavostí je, že při křížení dvou curls s extrémně stočenýma ušima může dojít k závažným zdravotním problémům, proto se nedoporučuje křížit dva jedince s výrazně stočenýma ušima.

Proces stáčení uší je fascinující přírodní jev, který chovatelé bedlivě sledují. V průběhu prvních týdnů života koťat se uši mohou stáčet různou rychlostí a do různé míry. Někdy se dokonce může stát, že se jedna uši stočí více než druhá. Chovatelé musí být během tohoto období velmi opatrní při manipulaci s ušima koťat, protože chrupavka je v této době velmi měkká a citlivá na poškození.

Péče o stočené uši amerického curla vyžaduje zvláštní pozornost. Je důležité pravidelně kontrolovat vnitřní část uší, zda se zde nehromadí nečistoty nebo ušní maz, který by mohl způsobit infekci. Čištění uší by mělo být prováděno velmi jemně a opatrně, aby nedošlo k poškození chrupavky. Majitelé by měli být také pozorní k případným známkám podráždění nebo zánětu.

Genetická studie prokázala, že stočené uši amerického curla nemají negativní vliv na sluch nebo rovnováhu kočky. Tvar uší nijak neomezuje jejich normální funkci, a kočky tohoto plemene mají stejně dobrý sluch jako kočky s normálníma ušima. Přesto je důležité při chovu dbát na to, aby nedocházelo k přílišnému stáčení uší, které by mohlo vést k zdravotním komplikacím.

Zajímavé je, že míra stočení uší může ovlivnit výstavní hodnocení kočky. Pro výstavní účely jsou preferovány uši se středním stupněm stočení, které vytváří elegantní oblouk. Příliš málo nebo příliš stočené uši mohou být považovány za vadu. Chovatelé proto musí pečlivě vybírat chovné páry, aby dosáhli optimálního stočení uší u potomstva.

Velikost a váha dospělých jedinců

Americký curl je kočka střední velikosti s harmonickou a elegantní stavbou těla. Dospělí samci váží zpravidla mezi 3,5 až 5,5 kilogramy, zatímco samice jsou o něco menší a jejich hmotnost se pohybuje v rozmezí 2,5 až 4 kilogramů. Tento výrazný pohlavní dimorfismus je pro plemeno typický, přičemž kocouři jsou nejen těžší, ale také mohutnější a svalnatější než kočky. Tělesná stavba amerického curla je středně robustní, nikoli však masivní jako u některých jiných plemen. Délka těla od špičky nosu po kořen ocasu se u dospělých jedinců pohybuje obvykle mezi 35 až 45 centimetry, přičemž ocas je přiměřeně dlouhý k tělu a dosahuje délky přibližně 25 až 30 centimetrů.

Výška v kohoutku se u dospělých jedinců pohybuje mezi 23 až 25 centimetry, což z amerického curla činí ideální kočku pro bytové podmínky. Navzdory své střední velikosti působí toto plemeno velmi elegantním a vyváženým dojmem. Tělo je středně dlouhé s dobře vyvinutým svalstvem, které však není přehnaně výrazné. Hrudník je široký a hluboký, břicho mírně zaoblené, ale nikoli převislé. Končetiny jsou středně dlouhé, přiměřené k tělu, s jemnou kostrou a dobře vyvinutým svalstvem.

Důležitým aspektem fyzického vývoje amerického curla je skutečnost, že plné dospělosti a finální velikosti dosahují jedinci relativně pozdě, často až ve věku tří let. Během prvních dvou let života prochází kočka významnými fyzickými změnami, přičemž nejvýraznější růst probíhá v prvním roce života. V tomto období je zvláště důležité dbát na správnou výživu a dostatečný přísun všech potřebných živin, které podporují zdravý růst a vývoj.

Zajímavostí je, že navzdory své střední velikosti jsou americké curly velmi obratné a atletické. Jejich váha a velikost jim umožňuje elegantní pohyb a výborné skokové schopnosti, aniž by působily těžkopádně nebo neohrabaně. Tělesná konstituce těchto koček je navržena tak, aby podporovala jejich aktivní životní styl a přirozenou hravost, která je pro toto plemeno charakteristická.

Je důležité poznamenat, že stejně jako u jiných plemen koček, i u amerického curla se mohou vyskytnout jedinci, kteří se od standardních rozměrů mírně odchylují, aniž by to znamenalo zdravotní nebo chovatelský problém. Klíčové je, aby kočka byla zdravá, dobře stavěná a její váha odpovídala její tělesné konstituci. Nadváha může být pro amerického curla stejně problematická jako pro jakékoliv jiné plemeno, proto je důležité sledovat hmotnost kočky a přizpůsobit její stravu a pohybový režim tak, aby si udržela optimální váhu a kondici.

Typy srsti a barevné varianty

Americký curl může mít jak dlouhou, tak krátkou srst, přičemž obě varianty jsou oficiálně uznávané a stejně ceněné. Krátkosrstá varieta má hedvábně jemnou, přiléhavou srst bez podsady. Srst je hladká a lesklá, dobře přiléhá k tělu a vyžaduje minimální péči. Stačí ji jednou týdně prokartáčovat, aby se odstranily odumřelé chlupy.

Dlouhosrstá varieta má polodlouhou srst, která je také hedvábně jemná, ale má mírnou podsadu. Srst je nejdelší na ocase, který připomíná péřový boa. Na krku a hrudi může vytvářet náznak límce. Dlouhá srst vyžaduje častější péči, ideálně kartáčování dvakrát až třikrát týdně, aby se zabránilo tvorbě zplstnatělých chomáčů.

Co se týče barevných variant, americký curl patří mezi plemena, u kterých jsou povoleny prakticky všechny barvy a vzory. Můžeme se setkat s jednobarevnými kočkami v barvách jako je černá, bílá, modrá, červená, krémová či čokoládová. Velmi populární jsou také želvovinové zbarvení, které se vyskytuje výhradně u koček, zatímco kocouři mohou být pouze červení nebo krémově zbarvení.

Časté jsou také různé druhy prokresleného zbarvení, jako je tabby vzor v různých variantách - mramorovaný, tygrovaný nebo tečkovaný. Tento vzor může být kombinován s bílou barvou v různém rozsahu. Velmi atraktivní jsou také kočky s barevnými body, připomínající siamské zbarvení, kde jsou končetiny, uši, maska na obličeji a ocas tmavší než zbytek těla.

Stříbřité varianty patří mezi obzvláště působivé, kdy základní barva je překryta stříbřitým tónováním, což vytváří nádherný třpytivý efekt. U této variety se můžeme setkat se stínovanými (shaded) nebo kouřovými (smoke) variantami. U kouřových koček je každý chlup u kořene světlý a ke špičce tmavý, což vytváří dramatický efekt zejména při pohybu.

Specifickou kategorií jsou bikolorní a trikolorní zbarvení. U bikolorních koček se základní barva kombinuje s bílou v různých proporcích, od minimálního množství bílé až po převážně bílé kočky s barevnými skvrnami. Trikolorní neboli kaliko kočky mají kombinaci tří barev - většinou černé, červené a bílé, přičemž tyto barvy mohou být v různých odstínech.

Důležité je zmínit, že bez ohledu na typ srsti či zbarvení musí všechny americké curl kočky splňovat základní charakteristický znak plemene - typicky stočené uši. Toto stočení se může pohybovat od 90 do 180 stupňů, přičemž preferované je elegantní stočení v rozmezí 90-120 stupňů. Kvalita a zdravý vzhled srsti jsou důležitějším kritériem než konkrétní barevná varianta.

Povahové vlastnosti a vztah k lidem

Americký curl je známý svou mimořádně přátelskou a společenskou povahou. Toto plemeno koček se vyznačuje neobyčejnou oddaností ke svým majitelům a často bývá přirovnáváno spíše k psům než ke kočkám, a to právě díky své věrnosti a potřebě být v neustálém kontaktu s člověkem. Kočky tohoto plemene si vytváří velmi silné citové pouto ke všem členům rodiny a jsou schopny se přizpůsobit různým životním stylům.

Jejich inteligence a hravost zůstává zachována až do vysokého věku, což z nich dělá ideální společníky pro aktivní rodiny s dětmi. Americký curl je známý tím, že si rád hraje s různými hračkami a dokáže se sám zabavit, ale nejvíce ho těší interaktivní hry s lidmi. Není to však kočka, která by byla přehnaně náročná na pozornost - dokáže najít správnou rovnováhu mezi aktivitou a odpočinkem.

Ve vztahu k dětem jsou američtí curlové mimořádně trpěliví a tolerantní. Nechají se od dětí hladit a mazlit, aniž by projevovali známky agrese nebo podrážděnosti. Jsou také velmi adaptabilní a dobře vycházejí s ostatními domácími mazlíčky, včetně psů, pokud jsou správně představeni. Jejich společenská povaha se projevuje i v tom, že často následují své majitele z místnosti do místnosti, aby byli stále v centru dění.

Toto plemeno se vyznačuje jemným a melodickým hlasovým projevem, který používá střídmě a především v situacích, kdy chce komunikovat se svými lidmi. Nejsou to kočky, které by byly hlučné nebo obtěžovaly své okolí přehnaným mňoukáním. Jejich komunikace je spíše subtilní a zahrnuje různé jemné zvuky a výrazy těla.

Americký curl je také známý svou vyrovnanou povahou a emoční stabilitou. Není to plemeno náchylné k náhlým změnám nálad nebo problémovému chování. Dobře se vyrovnává se změnami v domácnosti a adaptuje se na nové situace bez větších problémů. Tato vlastnost z nich dělá ideální společníky i pro rodiny, které často cestují nebo se stěhují.

V péči o amerického curla je důležité respektovat jeho potřebu společnosti a interakce. Není vhodný pro rodiny, které tráví většinu času mimo domov, protože samota mu může způsobovat stres a úzkost. Ideální je, když má možnost trávit čas s jinými domácími mazlíčky nebo když majitelé mohou věnovat dostatek času jeho společnosti a hrám. Jeho přirozená zvědavost a inteligence vyžadují pravidelnou mentální stimulaci, kterou lze zajistit různými interaktivními hračkami a hrami.

Zdravotní předpoklady a genetické zvláštnosti

Americký curl je obecně považován za zdravé a odolné plemeno koček, které není zatíženo velkým množstvím dědičných onemocnění. Nejcharakterističtějším genetickým znakem tohoto plemene je dominantní gen pro stočené uši, který se označuje jako Cu (curl). Tento gen způsobuje typické stáčení ušních boltců směrem dozadu, což je hlavním poznávacím znakem plemene.

Důležitým aspektem zdraví amerických curlů je správná péče o jejich unikátní uši. Chrupavka v jejich uších je mnohem křehčí než u běžných koček, proto je třeba s nimi zacházet velmi opatrně, aby nedošlo k jejich poškození. Chovatelé musí věnovat zvýšenou pozornost čištění uší a prevenci ušních infekcí, které by mohly způsobit vážné zdravotní komplikace.

Z genetického hlediska je zajímavé, že křížení dvou koček s genem Cu (homozygotní jedinci) může vést k závažným deformacím chrupavky, proto se nedoporučuje pářit dva curly jedince. Ideální je křížení curly kočky s kočkou s normálníma ušima, což zajišťuje zdravé potomstvo s menším rizikem genetických vad.

Americký curl může být náchylný k některým běžným kočičím onemocněním, ale nemá žádné specifické genetické predispozice k závažným dědičným chorobám. Přesto je důležité pravidelně kontrolovat jejich kardiovaskulární systém, neboť některé linie mohou být náchylnější k srdečním onemocněním. Pravidelné veterinární prohlídky jsou nezbytné pro včasné odhalení případných zdravotních problémů.

V rámci genetické rozmanitosti plemene je pozitivní, že americký curl může mít jak dlouhou, tak krátkou srst, přičemž obě varianty jsou stejně zdravé a vitální. Genetická výbava těchto koček jim poskytuje dobrou imunitu a dlouhověkost, přičemž se běžně dožívají 12-16 let.

Chovatelé by měli věnovat zvláštní pozornost genetickému testování před chovem, aby se vyloučily případné skryté genetické vady. Je důležité sledovat příbuzenskou plemenitbu a dbát na dostatečnou genetickou diverzitu v chovných liniích. Americký curl má relativně mladou historii jako uznané plemeno, což znamená, že genetický pool je stále poměrně široký a zdravý.

Navzdory své unikátní anatomii uší nemají americké curly problémy se sluchem ani s rovnováhou. Jejich imunitní systém je obecně robustní a dobře vyvinutý, což jim poskytuje dobrou obranyschopnost proti běžným kočičím nemocem. Správná výživa a pravidelný pohyb jsou klíčové pro udržení jejich dobrého zdravotního stavu a prevenci případných zdravotních komplikací v pozdějším věku.

Péče a požadavky na chov

Americký curl je poměrně nenáročné plemeno, které nevyžaduje přehnanou péči, ale přesto je třeba věnovat pozornost několika specifickým aspektům jejich chovu. Zejména je důležité věnovat zvýšenou pozornost jejich charakteristickým stočeným uším, které jsou náchylnější k poranění a vyžadují pravidelnou kontrolu a čištění. Při manipulaci s ušima je nutné být velmi opatrný, aby nedošlo k jejich poškození, jelikož chrupavka v nich je velmi jemná a křehká.

Kočky tohoto plemene jsou vhodné jak pro bytové, tak venkovní chovy, přičemž se dobře přizpůsobují různým životním podmínkám. Důležité je zajistit jim dostatek prostoru pro pohyb a mentální stimulaci, protože jsou to aktivní a hravé kočky. V bytě by měly mít k dispozici škrabadlo, různé hračky a místa pro odpočinek ve výškách, které s oblibou využívají.

Co se týče srsti, americký curl může mít jak krátkou, tak dlouhou variantu. Dlouhosrstí jedinci vyžadují častější česání, ideálně dvakrát až třikrát týdně, aby se předešlo tvorbě uzlů a plstnatění. Krátkosrstí jedinci vystačí s česáním jednou týdně. Během línání je třeba četnost česání zvýšit. Koupání není nutné provádět příliš často, stačí jen v případě viditelného znečištění srsti.

Výživa amerického curla by měla být kvalitní a vyvážená, přičemž je vhodné kombinovat suché a mokré krmivo. Důležitý je především dostatečný příjem bílkovin a taurinu, který je nezbytný pro správnou funkci srdce a zraku. Kočka by měla mít neustálý přístup k čerstvé vodě, kterou je třeba pravidelně měnit.

V rámci zdravotní péče je nutné dodržovat pravidelné očkování a odčervování. Americký curl je obecně zdravé plemeno, ale může se u něj vyskytnout několik genetických predispozic, proto je důležité provádět pravidelné veterinární prohlídky. Zvláštní pozornost by měla být věnována stavu uší, očí a zubů.

Sociální aspekt chovu je také velmi důležitý, protože americký curl je společenské plemeno. Potřebuje pravidelnou interakci s člověkem a dobře vychází i s jinými domácími zvířaty. Není vhodné nechávat je dlouho o samotě, proto je dobré zvážit pořízení druhé kočky jako společníka, pokud majitel tráví hodně času mimo domov.

Pro úspěšný chov je také důležité zajistit kočce klidné místo pro odpočinek a pravidelný denní režim. Americký curl se dobře adaptuje na život v rodině s dětmi, ale je třeba naučit děti správnému zacházení s kočkou, zejména s ohledem na jejich citlivé uši. Při dodržování základních pravidel péče a poskytnutí láskyplného domova se americký curl odvděčí svojí oddaností a přátelskou povahou.

Americký curl je kočka s jedinečnýma ušima, které se stáčí dozadu jako andělská křídla. Její něžná povaha a hravost z ní dělá dokonalého společníka pro každého milovníka koček.

Anežka Procházková

Proces uznání plemene organizacemi

Proces uznání plemene americký curl byl poměrně dlouhý a komplikovaný, přičemž první významný krok k oficiálnímu uznání byl učiněn v roce 1986. V tomto roce byla založena první organizace chovatelů amerických curlů, která si dala za cíl propagaci a standardizaci tohoto jedinečného plemene. Následující rok byl klíčový, když The International Cat Association (TICA) přijala amerického curla do svého registru nových plemen.

Významným milníkem v historii uznávání plemene byl rok 1991, kdy TICA udělila americkému curlovi status předběžně uznaného plemene. Toto období bylo charakteristické intenzivním chovatelským úsilím a pečlivým dokumentováním genetického vývoje plemene. Chovatelé museli prokázat, že charakteristické stočené uši jsou skutečně dědičným znakem a že tento rys nepředstavuje zdravotní riziko pro kočky.

V roce 1993 došlo k přelomovému momentu, když TICA udělila americkému curlovi status plně uznaného plemene. Toto uznání otevřelo dveře k dalším významným organizacím. Cat Fanciers' Association (CFA), která je považována za jednu z nejprestižnějších organizací v kočičím světě, začala proces uznávání v roce 1994. Proces v CFA byl obzvláště důkladný a trval několik let, během kterých museli chovatelé předkládat detailní dokumentaci o zdraví, temperamentu a genetické stabilitě plemene.

Evropské uznání přišlo postupně v průběhu 90. let, kdy různé národní felinologické organizace začaly amerického curla přijímat do svých registrů. Fédération Internationale Féline (FIFe) uznala plemeno v roce 2002, což významně přispělo k rozšíření chovu amerických curlů v Evropě. Tento krok byl zvláště důležitý pro české chovatele, kteří tak získali možnost oficiálně registrovat své chovné jedince a účastnit se mezinárodních výstav.

Proces uznávání zahrnoval také vytvoření detailního standardu plemene, který musel být schválen jednotlivými organizacemi. Tento standard popisuje ideální představitele plemene, včetně charakteristického stočení uší, které musí být v úhlu 90-180 stupňů. Důležitou součástí procesu bylo také prokázání, že křížení s domácími kočkami, které bylo zpočátku povoleno pro rozšíření genetické základny, již není nutné.

V současnosti je americký curl uznáván všemi významnými mezinárodními organizacemi a těší se rostoucí popularitě po celém světě. Proces uznání významně přispěl k zachování čistoty plemene a stanovení jasných chovatelských standardů, které jsou dodnes důsledně dodržovány. Díky pečlivé dokumentaci a systematickému přístupu chovatelů se podařilo vybudovat stabilní populaci těchto jedinečných koček s charakteristickými stočenými ušními boltci.

Výskyt a rozšíření ve světě

Americký curl se původně objevil v Kalifornii v roce 1981, kdy byla nalezena první kočka s charakteristicky stočenýma ušima. Dnes se toto plemeno vyskytuje především ve Spojených státech amerických, kde má také nejsilnější chovatelskou základnu. Postupem času se americký curl rozšířil i do dalších částí světa, přičemž významné populace lze nalézt v Kanadě, Japonsku a několika evropských zemích.

V Evropě se první jedinci amerického curla objevili v 90. letech 20. století, kdy byli dovezeni především do Velké Británie, Francie a Německa. Odtud se plemeno postupně rozšířilo do dalších evropských států. V současnosti najdeme chovatele amerického curla prakticky ve všech vyspělých zemích, včetně České republiky, kde však stále patří mezi vzácnější plemena. Zajímavostí je, že v některých severských zemích, jako je Švédsko a Norsko, se americký curl těší mimořádné oblibě a tamní chovatelé významně přispívají k rozvoji plemene.

V Asii zaznamenal americký curl významný úspěch zejména v Japonsku, kde se stal oblíbeným společníkem v městských domácnostech. Japonští chovatelé významně přispěli k rozšíření barevných variant a celkovému zušlechtění plemene. Také v Jižní Koreji a na Tchaj-wanu lze pozorovat rostoucí popularitu tohoto jedinečného plemene.

Navzdory globálnímu rozšíření zůstává americký curl relativně vzácným plemenem. Odhaduje se, že celosvětová populace čistokrevných jedinců nepřesahuje několik desítek tisíc koček. Tento fakt souvisí především s genetickou podmíněností charakteristického znaku stočených uší, který se dědí dominantně, ale také s pečlivým výběrem chovných jedinců a důrazem na zachování zdravé genetické základny.

V Austrálii a na Novém Zélandu se americký curl začal objevovat až počátkem 21. století, ale i zde si rychle získal své příznivce. Místní chovatelé se aktivně podílejí na rozvoji plemene a spolupracují s chovateli z jiných kontinentů na udržení genetické diverzity.

Zajímavým trendem posledních let je rostoucí obliba amerického curla v Rusku a dalších zemích bývalého Sovětského svazu, kde se etablovala řada profesionálních chovatelských stanic. Tyto stanice významně přispívají k rozšíření plemene a často dosahují významných úspěchů na mezinárodních výstavách. V Latinské Americe je výskyt amerického curla zatím omezený, ale postupně se začíná objevovat v Brazílii, Argentině a Mexiku, kde vznikají první chovatelské stanice zaměřené na toto plemeno.

Díky své přizpůsobivosti a přátelské povaze si americký curl nachází cestu do domácností po celém světě, přestože jeho globální populace zůstává relativně malá ve srovnání s běžnějšími plemeny koček.

Cena a dostupnost koťat

Ceny koťat amerického curla se na českém trhu pohybují v poměrně širokém rozmezí, přičemž základní cena začíná přibližně na 25 000 Kč za kotě bez chovatelských práv. Za jedince s průkazem původu a chovatelskými právy je třeba počítat s částkou 35 000 až 45 000 Kč, u výstavně velmi nadějných jedinců může cena vystoupat i výše. Tyto ceny reflektují skutečnost, že americký curl patří mezi vzácnější plemena koček v České republice.

Dostupnost koťat amerického curla je na našem území poměrně omezená, jelikož registrovaných chovatelských stanic je v České republice pouze několik. Zájemci o toto plemeno musí obvykle počítat s delší čekací dobou, která se může pohybovat v rozmezí několika měsíců až jednoho roku. Většina seriózních chovatelů vede pořadníky zájemců a předem informuje o plánovaných vrzích.

Je důležité zmínit, že při výběru koťete amerického curla by potenciální majitelé měli být velmi obezřetní a vybírat pouze z registrovaných chovatelských stanic. Tyto stanice garantují genetické zdraví koťat, správný vývoj charakteristického zahnutí uší a poskytují kompletní veterinární péči včetně očkování a čipování. Seriózní chovatelé také nabízejí chovatelský servis, který zahrnuje poradenství a podporu i po předání kotěte novému majiteli.

Při koupi kotěte amerického curla je standardem, že nový majitel obdrží kompletní dokumentaci, která zahrnuje průkaz původu, očkovací průkaz, kupní smlouvu a případně i chovatelskou smlouvu. Kotě by mělo být v době předání minimálně 12 týdnů staré, plně odstavené od matky, socializované a zvyklé na běžný domácí režim. Většina chovatelů také poskytuje základní výbavu pro kotě, která může obsahovat krmivo, na které je kotě zvyklé, oblíbenou hračku nebo pelíšek s pachem původního domova.

V současné době se zvyšuje zájem o toto plemeno, což může vést k mírnému nárůstu cen. Je však důležité nepodlehat tlaku na rychlé pořízení kotěte a důkladně si prověřit chovatele i zdravotní stav rodičů. Kvalitní chovatelé jsou transparentní, umožňují návštěvy svých chovatelských stanic a poskytují veškeré potřebné informace o zdravotním stavu a genetických testech rodičovských zvířat. Investice do kvalitního kotěte z prověřené chovatelské stanice se v dlouhodobém horizontu vyplatí, neboť minimalizuje riziko zdravotních či povahových problémů v budoucnosti.