Daňové přiznání krok za krokem: Na co si dát pozor v roce 2024
- Základní druhy daní v České republice
- Kdo musí podávat daňové přiznání
- Termíny pro podání daňového přiznání
- Slevy na dani pro fyzické osoby
- Daňové odpočty a jejich uplatnění
- Jak správně vyplnit daňové přiznání
- Elektronické podání daní přes Portál MOJE daně
- Sankce a pokuty při nedodržení povinností
- Daňové zvýhodnění na děti a manžela
- Nejčastější chyby při vyplňování daňového přiznání
Základní druhy daní v České republice
V České republice existuje několik základních druhů daní, které tvoří páteř daňového systému. Daň z příjmů fyzických osob je jednou z nejvýznamnějších a týká se všech občanů, kteří mají zdanitelné příjmy. Tato daň se vztahuje na příjmy ze zaměstnání, podnikání, kapitálového majetku, nájmu a ostatní příjmy. Základní sazba činí 15 % ze superhrubé mzdy, přičemž osoby s nadprůměrnými příjmy podléhají také solidárnímu zvýšení daně.
Daň z příjmů právnických osob se týká firem a organizací a v současnosti činí 19 %. Tato daň je důležitým zdrojem příjmů státního rozpočtu a vztahuje se na veškeré příjmy z podnikatelské činnosti právnických osob. Společnosti mohou využívat různé daňové odpočty a slevy, například na výzkum a vývoj nebo na zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Daň z přidané hodnoty (DPH) představuje další klíčovou daň v českém daňovém systému. Základní sazba DPH je 21 %, první snížená sazba činí 15 % a druhá snížená sazba je 10 %. Do první snížené sazby spadají například potraviny, nealkoholické nápoje, hromadná doprava nebo ubytovací služby. Druhá snížená sazba se vztahuje především na léky, knihy a dětskou výživu.
Významnou součástí daňového systému jsou také spotřební daně, které se vztahují na vybrané výrobky jako jsou minerální oleje, líh, pivo, víno a tabákové výrobky. Tyto daně mají nejen fiskální funkci, ale slouží také jako nástroj regulace spotřeby těchto produktů. Výše spotřební daně se u jednotlivých komodit liší a je stanovena buď procentem z ceny, nebo pevnou částkou za jednotku.
Silniční daň se týká vozidel používaných k podnikání a její výše závisí na objemu motoru u osobních automobilů nebo počtu náprav a hmotnosti u nákladních vozidel. Daň z nemovitých věcí zahrnuje daň z pozemků a daň ze staveb a jednotek, přičemž výše daně se odvíjí od druhu, velikosti a umístění nemovitosti.
V neposlední řadě existuje také daň z nabytí nemovitých věcí, která se platí při úplatném převodu nemovitosti. Sazba této daně činí 4 % z nabývací hodnoty. Ekologické daně jsou další kategorií, která zahrnuje daň ze zemního plynu, pevných paliv a elektřiny. Tyto daně mají především environmentální charakter a jejich cílem je motivovat k šetrnějšímu přístupu k životnímu prostředí.
Pro běžné občany je důležité znát především termíny pro podání daňových přiznání a možnosti uplatnění různých slev a odpočtů. Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob se podává do 1. dubna následujícího roku, případně do 1. července, pokud daňové přiznání zpracovává daňový poradce. Poplatníci mohou využívat různé slevy na dani, například základní slevu na poplatníka, slevu na manžela/manželku, slevu na studenta nebo daňové zvýhodnění na vyživované děti.
Kdo musí podávat daňové přiznání
Daňové přiznání musí podat každá fyzická osoba, která v daném roce dosáhla zdanitelných příjmů přesahujících 50 000 Kč. Tato povinnost se vztahuje především na osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které podnikají na základě živnostenského oprávnění nebo vykonávají jinou samostatnou činnost. Stejně tak musí daňové přiznání podat zaměstnanci, kteří měli v průběhu roku souběžně více zaměstnavatelů nebo měli kromě příjmů ze zaměstnání také jiné zdanitelné příjmy, například z pronájmu nemovitosti nebo z příležitostných činností.
Povinnost podat daňové přiznání se týká také osob, které dosáhly příjmů ze zahraničí, které podléhají zdanění v České republice. To zahrnuje například příjmy ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí, příjmy z podnikání v jiné zemi nebo příjmy z pronájmu nemovitostí nacházejících se mimo území ČR. Důležité je zmínit, že i když jsou tyto příjmy zdaněny v zahraničí, musí být zahrnuty do českého daňového přiznání.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat situacím, kdy osoba obdržela příjmy z prodeje nemovitostí, cenných papírů nebo jiného majetku. Pokud nejsou tyto příjmy od daně osvobozeny, vzniká povinnost je přiznat v daňovém přiznání. Osvobození se typicky vztahuje na prodej nemovitostí po uplynutí časového testu, který je v současnosti stanoven na 10 let od nabytí nemovitosti, případně na 5 let, pokud v ní měl prodávající bydliště.
Daňové přiznání musí podat také osoby, které vykázaly daňovou ztrátu, bez ohledu na výši jejich příjmů. Tato situace nastává nejčastěji u podnikatelů, kteří měli v daném roce vyšší výdaje než příjmy. Ztrátu lze následně uplatnit jako odčitatelnou položku v následujících zdaňovacích obdobích, maximálně však po dobu pěti let.
Mezi další skupiny osob s povinností podat daňové přiznání patří ti, kteří si chtějí dodatečně uplatnit slevy na dani nebo daňová zvýhodnění, která nebyla zohledněna při výpočtu zálohy na daň jejich zaměstnavatelem. To se týká například uplatnění úroků z hypotečního úvěru, darů na charitativní účely nebo plateb životního pojištění či penzijního připojištění.
Specifická situace nastává u důchodců, kteří kromě důchodu pobírají i jiné příjmy. Pokud jejich ostatní zdanitelné příjmy přesáhnou zmíněnou hranici 50 000 Kč ročně, vzniká jim povinnost podat daňové přiznání. Samotný starobní důchod je od daně osvobozen do výše 36násobku minimální mzdy.

Je důležité si uvědomit, že nepodání daňového přiznání v zákonné lhůtě může vést k sankčním postihům ze strany finančního úřadu. Standardní termín pro podání daňového přiznání je 1. dubna následujícího roku, případně 1. července, pokud přiznání zpracovává daňový poradce. V případě elektronického podání může být lhůta prodloužena o jeden měsíc.
Termíny pro podání daňového přiznání
Podání daňového přiznání je důležitou povinností každého daňového poplatníka v České republice. Základní termín pro podání daňového přiznání k dani z příjmů je stanoven na 1. dubna. Tento termín platí pro všechny fyzické osoby, které si daňové přiznání zpracovávají samostatně. Pokud však první duben připadne na víkend nebo státní svátek, posouvá se termín na následující pracovní den.
Pro poplatníky, kteří využívají služeb daňového poradce nebo mají zákonnou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, se lhůta pro podání daňového přiznání prodlužuje až do 1. července. Je však nutné pamatovat na to, že plná moc udělená daňovému poradci musí být finančnímu úřadu doručena nejpozději do 1. dubna, jinak původní termín zůstává v platnosti.
V případě elektronického podání daňového přiznání mají poplatníci možnost využít prodlouženou lhůtu o jeden měsíc. To znamená, že při elektronickém podání je termín stanoven na 2. května, respektive 1. srpna pro ty, kteří využívají služeb daňového poradce. Elektronické podání je povinné pro subjekty, které mají zpřístupněnou datovou schránku, pro ostatní je dobrovolné.
Daňoví poplatníci by měli věnovat pozornost také termínům pro zaplacení daně. Daň je splatná ve stejném termínu jako podání daňového přiznání. To znamená, že pokud někdo podává přiznání k 1. dubnu, musí do tohoto data daň také zaplatit. Stejné pravidlo platí i pro prodloužené termíny.
V případě, že poplatník zjistí po termínu podání, že udělal chybu nebo opomenul nějaké příjmy, může podat opravné daňové přiznání. Pokud tak učiní ještě před uplynutím zákonné lhůty pro podání, nahrazuje původní přiznání a nehrozí žádné sankce. Po uplynutí zákonné lhůty je možné podat dodatečné daňové přiznání, které ale již může být spojeno s penále nebo úrokem z prodlení.
Finanční správa umožňuje v odůvodněných případech požádat o individuální prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání. Žádost musí být podána před uplynutím standardní lhůty a musí obsahovat relevantní důvody pro prodloužení. Správce daně může lhůtu prodloužit maximálně o tři měsíce, ve výjimečných případech týkajících se zahraničních příjmů až o deset měsíců.
Je důležité také zmínit, že nedodržení termínů pro podání daňového přiznání může vést k významným finančním postihům. Pokuta za opožděné podání činí minimálně 500 Kč, a to i v případě, že poplatníkovi nevznikla daňová povinnost. V případě prodlení s platbou daně se navíc vyměřuje úrok z prodlení, který může výrazně navýšit celkovou částku k úhradě.
Slevy na dani pro fyzické osoby
Slevy na dani představují významný nástroj daňové optimalizace, který může výrazně snížit výslednou daňovou povinnost fyzických osob. Základní slevou, kterou může uplatnit prakticky každý poplatník, je základní sleva na poplatníka, která v současnosti činí 30 840 Kč ročně. Tuto slevu lze uplatnit v plné výši bez ohledu na to, zda poplatník pracoval celý rok nebo jen jeho část.
Velmi důležitou slevou je také sleva na manžela či manželku, která žije s poplatníkem ve společné domácnosti a jejíž vlastní příjmy nepřesahují zákonem stanovený limit 68 000 Kč za rok. V takovém případě si může poplatník uplatnit slevu ve výši 24 840 Kč ročně. Pokud je manžel či manželka držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se tato částka na dvojnásobek.
Pro pracující rodiče je významná sleva za umístění dítěte, známá také jako školkovné. Tuto slevu lze uplatnit ve výši prokazatelně vynaložených výdajů za umístění dítěte v předškolním zařízení, maximálně však do výše minimální mzdy za každé dítě. Současně s tím mohou rodiče využívat daňové zvýhodnění na vyživované děti, které se liší podle počtu dětí v rodině. Na první dítě činí 15 204 Kč ročně, na druhé dítě 22 320 Kč a na třetí a každé další dítě 27 840 Kč ročně.
Studenti mohou využít slevu na studenta ve výši 4 020 Kč ročně, pokud se soustavně připravují na budoucí povolání studiem až do věku 26 let, případně do 28 let v případě prezenční formy doktorského studia. Tato sleva se uplatňuje i za každý započatý měsíc studia.
Držitelé průkazu ZTP/P mají nárok na slevu ve výši 16 140 Kč ročně. Invalidní důchodci mohou uplatnit slevu na invaliditu, která se liší podle stupně invalidity. Pro invaliditu prvního a druhého stupně činí 2 520 Kč ročně, pro invaliditu třetího stupně je to 5 040 Kč ročně.
Důležitou novinkou v systému slev na dani je sleva za zastavenou exekuci, kterou lze uplatnit jednorázově ve výši 30 000 Kč. Podmínkou je zastavení exekuce pro nemajetnost a splnění dalších zákonných podmínek. Tato sleva má pomoci lidem, kteří se dostali do složité finanční situace.

Pro zaměstnance je podstatné vědět, že většinu slev lze uplatnit měsíčně prostřednictvím zaměstnavatele, a to ve výši 1/12 roční částky. K tomu je třeba podepsat prohlášení poplatníka daně z příjmů a doložit příslušné dokumenty prokazující nárok na slevy. Některé slevy, jako například sleva za umístění dítěte, lze uplatnit pouze při ročním zúčtování daně nebo v daňovém přiznání.
Je důležité zmínit, že slevy na dani se uplatňují až po výpočtu daně a mohou snížit daňovou povinnost maximálně na nulu. Výjimkou je daňové zvýhodnění na děti, které může fungovat jako daňový bonus, tedy poplatník může získat od státu peníze i v případě, že jeho vypočtená daň je nulová.
Daňové odpočty a jejich uplatnění
Daňové odpočty představují významnou možnost, jak legálně snížit daňovou povinnost a získat zpět část zaplacených peněz. V České republice existuje několik druhů daňových odpočtů, které mohou fyzické osoby využít při podání daňového přiznání. Základním předpokladem pro uplatnění odpočtů je mít zdanitelné příjmy a podat daňové přiznání.
Jedním z nejčastěji využívaných odpočtů je úrok z hypotečního úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření. Tento odpočet umožňuje odečíst od základu daně zaplacené úroky až do výše 300 000 Kč ročně. Je však nutné splnit podmínku, že nemovitost slouží k vlastnímu bydlení nebo bydlení blízkých rodinných příslušníků. Důležité je uchovat si potvrzení o zaplacených úrocích od banky, které je nezbytným dokladem pro uplatnění odpočtu.
Významnou položkou je také odpočet na penzijní připojištění a životní pojištění. U penzijního připojištění lze odečíst částku převyšující 12 000 Kč ročně, maximálně však 24 000 Kč. U životního pojištění je možné odečíst až 24 000 Kč ročně. Pro uplatnění těchto odpočtů je klíčové mít uzavřenou smlouvu s minimální dobou trvání 60 měsíců a sjednaným plněním nejdříve v roce dosažení 60 let věku.
Dary poskytnuté na veřejně prospěšné účely představují další možnost daňového odpočtu. Minimální hodnota daru musí činit alespoň 1 000 Kč nebo 2 % ze základu daně. Maximálně lze odečíst částku odpovídající 15 % základu daně. Je nezbytné mít řádné potvrzení o poskytnutém daru od příjemce, které musí obsahovat všechny zákonem stanovené náležitosti.
Odpočet na vzdělávání umožňuje odečíst náklady spojené s dalším vzděláváním. Může jít o úhradu za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání, přičemž maximální odpočet činí 10 000 Kč. U osob se zdravotním postižením se limit zvyšuje na 13 000 Kč a u osob s těžším zdravotním postižením až na 15 000 Kč.
Pro pracující rodiče je významný daňový bonus na vyživované dítě. Tento bonus lze uplatnit měsíčně nebo ročně, přičemž jeho výše se odvíjí od počtu dětí. Pro získání měsíčního daňového bonusu musí být příjem alespoň ve výši poloviny minimální mzdy. Důležité je mít potvrzení o studiu dítěte, pokud se jedná o studenta, a rodný list dítěte.
Odborové příspěvky lze také odečíst od základu daně, a to až do výše 1,5 % zdanitelných příjmů, maximálně však 3 000 Kč za zdaňovací období. Je nutné mít potvrzení od odborové organizace o výši zaplacených příspěvků.
Při uplatňování daňových odpočtů je důležité dbát na správnost a úplnost všech dokladů a potvrzení. Doporučuje se konzultovat složitější případy s daňovým poradcem, který může pomoci optimalizovat daňovou povinnost a vyhnout se případným chybám. Všechny doklady související s uplatněnými odpočty je nutné archivovat po dobu tří let od konce zdaňovacího období, ve kterém byly uplatněny.
Jak správně vyplnit daňové přiznání
Vyplnění daňového přiznání je každoroční povinností mnoha občanů České republiky, a přestože se může zdát tento proces složitý, s proper přípravou jej zvládne každý. Nejdůležitější je začít s vyplňováním včas a mít připravené všechny potřebné dokumenty. Především budete potřebovat potvrzení o příjmech od zaměstnavatele, případně doklady o příjmech z podnikání či pronájmu nemovitostí.
Pro správné vyplnění formuláře je nezbytné nejprve určit, který typ daňového přiznání budete podávat. Nejčastěji se jedná o přiznání k dani z příjmů fyzických osob. V záhlaví formuláře vyplníte své osobní údaje včetně rodného čísla a adresy trvalého bydliště. Následně je třeba věnovat pozornost jednotlivým oddílům, které se týkají různých druhů příjmů.
V případě příjmů ze závislé činnosti přenesete údaje z potvrzení od zaměstnavatele do příslušných řádků. Nezapomeňte správně vypočítat základ daně a uplatnit všechny dostupné slevy na dani, jako je základní sleva na poplatníka, sleva na manžela či manželku, případně daňové zvýhodnění na děti. Tyto položky mohou výrazně snížit vaši daňovou povinnost.
Pokud máte příjmy z podnikání nebo samostatné výdělečné činnosti, musíte správně vyčíslit své příjmy a výdaje. Zde máte možnost uplatnit buď skutečné výdaje doložené účetnictvím, nebo využít výdajové paušály, které mohou být v některých případech výhodnější. Výdajové paušály se liší podle druhu činnosti a pohybují se mezi 30 až 80 procenty z příjmů.

Důležitou součástí daňového přiznání jsou také nezdanitelné části základu daně. Sem patří například zaplacené životní pojištění, penzijní připojištění, úroky z hypotečního úvěru nebo dary. Tyto položky je nutné doložit příslušnými potvrzeními od finančních institucí či obdarovaných organizací.
V případě, že jste během roku platili zálohy na daň, nezapomeňte je v přiznání uvést. Stejně tak je důležité správně započítat případné srážky daně, které již byly odvedeny. Po vyplnění všech relevantních částí formuláře je třeba provést konečný výpočet daňové povinnosti nebo přeplatku.
Před odevzdáním daňového přiznání důkladně zkontrolujte všechny uvedené údaje. Chyby v daňovém přiznání mohou vést k dodatečným komplikacím a případným sankcím ze strany finančního úřadu. Pokud si nejste jisti správností vyplnění, můžete využít služeb daňového poradce nebo se obrátit na pracovníky finančního úřadu, kteří vám mohou poskytnout základní konzultaci.
Termín pro podání daňového přiznání je standardně do 1. dubna následujícího roku. Pokud využijete služeb daňového poradce, prodlužuje se tento termín až do 1. července. Přiznání můžete podat osobně na finančním úřadě, poslat poštou nebo využít elektronické podání prostřednictvím datové schránky či portálu Moje daně.
Elektronické podání daní přes Portál MOJE daně
Elektronické podání daňového přiznání představuje v dnešní době nejpohodlnější způsob, jak splnit své daňové povinnosti. Portál MOJE daně nabízí moderní a uživatelsky přívětivé prostředí, které výrazně zjednodušuje celý proces podání daňového přiznání. Tento online systém, který provozuje Finanční správa České republiky, je dostupný 24 hodin denně a umožňuje občanům spravovat své daňové záležitosti z pohodlí domova.
Typ daně | Sazba 2024 | Splatnost |
---|---|---|
Daň z příjmů fyzických osob | 15% | 1. dubna |
DPH základní | 21% | 25. den následujícího měsíce |
DPH první snížená | 12% | 25. den následujícího měsíce |
DPH druhá snížená | 10% | 25. den následujícího měsíce |
Silniční daň osobní automobily | 1200 Kč/rok | 31. ledna |
Pro přihlášení do portálu mohou občané využít několik způsobů elektronické identifikace. Nejčastěji používanou metodou je bankovní identita, kterou má většina občanů k dispozici prostřednictvím svého internetového bankovnictví. Další možností je přihlášení pomocí Identity občana nebo datové schránky. Po úspěšném přihlášení získá uživatel přístup k předvyplněným formulářům, které obsahují již známé údaje z předchozích podání a informace, kterými finanční úřad disponuje.
Významnou výhodou elektronického podání je automatická kontrola vyplněných údajů, která minimalizuje riziko chyb a překlepů. Systém upozorní na případné nesrovnalosti nebo chybějící povinné údaje ještě před odesláním formuláře. Portál také nabízí intuitivní průvodce vyplněním daňového přiznání, který krok po kroku vede uživatele celým procesem a vysvětluje jednotlivé položky.
V sekci osobního daňového účtu může každý poplatník sledovat svou daňovou historii, kontrolovat platby a závazky vůči finančnímu úřadu. Systém také umožňuje generovat různé typy potvrzení, například o bezdlužnosti, což dříve vyžadovalo osobní návštěvu úřadu. Důležitou funkcí je možnost nastavení upozornění na blížící se termíny nebo změny v daňovém účtu.
Pro začínající uživatele je k dispozici podrobná nápověda a video návody, které demonstrují práci s portálem. Finanční správa také provozuje technickou podporu, na kterou se mohou občané obrátit v případě potíží. Elektronické podání přináší značnou časovou úsporu, neboť odpadá nutnost tisku formulářů, jejich fyzického vyplňování a cesty na finanční úřad.
Portál MOJE daně také nabízí možnost správy daňových informací pro celou rodinu. Po udělení příslušného oprávnění může například účetní nebo daňový poradce spravovat daňové záležitosti svých klientů. Systém uchovává historii všech podání a komunikace s finančním úřadem, což je užitečné pro případnou pozdější kontrolu nebo dokladování.
V případě potřeby lze rozpracované daňové přiznání uložit a dokončit jej později. Portál také umožňuje přikládat potřebné přílohy v elektronické podobě, což dále snižuje administrativní zátěž. Po odeslání daňového přiznání obdrží poplatník potvrzení o podání, které slouží jako doklad pro případnou další komunikaci s úřadem.
Sankce a pokuty při nedodržení povinností
Nedodržení daňových povinností může mít pro občany závažné následky v podobě sankcí a pokut. Finanční správa České republiky má ze zákona pravomoc udělit různé druhy postihů v případě, že daňový subjekt neplní své zákonné povinnosti. Mezi nejčastější provinění patří pozdní podání daňového přiznání nebo jeho nepodání vůbec, což může vést k pokutě až do výše 500.000 Kč. Pokud daňový subjekt nepodá přiznání ani po výzvě správce daně, může být sankce ještě vyšší.

V případě pozdní úhrady daně vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 8 procentních bodů. Tento úrok se počítá za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně. Kromě úroku z prodlení může správce daně vyměřit také penále, které činí 20 % z doměřené daně.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat situacím, kdy dochází k úmyslnému krácení daně. V takových případech může být věc předána orgánům činným v trestním řízení, neboť závažnější případy daňových úniků jsou klasifikovány jako trestný čin. Za krácení daně v větším rozsahu hrozí odnětí svobody až na tři léta, v případě značného rozsahu až na osm let.
Finanční správa může také uložit pokutu za nevedení nebo nesprávné vedení účetnictví či daňové evidence. Tato pokuta může dosáhnout až 500.000 Kč. Stejně tak může být sankcionováno nepředložení požadovaných dokladů při daňové kontrole nebo neumožnění jejího provedení. Důležité je také dodržování termínů pro registraci k jednotlivým daním - pozdní registrace může být sankcionována pokutou až do výše 500.000 Kč.
V případě elektronické evidence tržeb jsou stanoveny samostatné sankce. Podnikatel, který nezaeviduje tržbu nebo nevystaví účtenku, se vystavuje riziku pokuty až do výše 500.000 Kč. Za závažnější porušení povinností souvisejících s EET může být udělena pokuta až do výše 1.000.000 Kč.
Je důležité si uvědomit, že správce daně má při ukládání pokut určitou míru správního uvážení a přihlíží k okolnostem konkrétního případu. Mezi polehčující okolnosti může patřit například dosavadní bezproblémové plnění daňových povinností, dobrovolné oznámení pochybení nebo aktivní spolupráce při nápravě zjištěných nedostatků. Naopak přitěžující okolností může být opakované porušování povinností nebo snaha o zatajení důležitých skutečností.
V případě, že daňový subjekt nesouhlasí s uloženou sankcí, má možnost podat odvolání proti rozhodnutí správce daně. Odvolání musí být podáno ve lhůtě 30 dnů od doručení rozhodnutí. V odůvodněných případech může být také požádáno o prominutí sankce, zejména pokud k nesplnění povinnosti došlo z omluvitelných důvodů.
Daně jsou cenou, kterou platíme za civilizovanou společnost. Musíme je chápat jako investici do naší budoucnosti, ne jako břemeno, které nás tíží.
Radmila Klášterská
Daňové zvýhodnění na děti a manžela
Daňové zvýhodnění na děti a manžela představuje významnou možnost, jak si snížit daňovou povinnost v České republice. Na každé vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společné domácnosti lze uplatnit roční daňové zvýhodnění, které v současnosti činí 15 204 Kč na první dítě, 22 320 Kč na druhé dítě a 27 840 Kč na třetí a každé další dítě. Toto zvýhodnění může uplatnit pouze jeden z rodičů, přičemž je možné jej čerpat formou slevy na dani, daňového bonusu nebo kombinací obojího.
Pro uplatnění daňového zvýhodnění na dítě musí být splněny základní podmínky. Dítě musí být nezletilé, nebo se soustavně připravovat na budoucí povolání studiem až do věku 26 let. V případě, že dítě není schopno se soustavně připravovat na budoucí povolání studiem nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, je možné zvýhodnění uplatňovat i po překročení věkové hranice, a to po dobu této neschopnosti.
Daňové zvýhodnění na manžela či manželku představuje další významnou slevu, kterou lze uplatnit ve výši 24 840 Kč ročně. Základní podmínkou je, že vlastní příjmy manžela či manželky nepřesáhnou za zdaňovací období částku 68 000 Kč. Do těchto příjmů se nezapočítávají dávky státní sociální podpory, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, rodičovský příspěvek a další obdobné dávky. Pokud je manžel či manželka držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka slevy na dvojnásobek.
Pro správné uplatnění daňového zvýhodnění je nezbytné doložit příslušné dokumenty. V případě dětí se jedná zejména o rodný list, potvrzení o studiu u studujících dětí starších 18 let, nebo případně doklad o osvojení či pěstounské péči. U manželského zvýhodnění je třeba doložit oddací list a čestné prohlášení o výši příjmů manžela či manželky.
Je důležité si uvědomit, že daňové zvýhodnění na děti lze uplatnit i v průběhu roku u zaměstnavatele, zatímco slevu na manžela či manželku je možné uplatnit až po skončení zdaňovacího období v rámci daňového přiznání. Pokud se v průběhu roku změní podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění, je poplatník povinen tuto změnu oznámit svému zaměstnavateli, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce, ve kterém změna nastala.

V případě střídavé péče o dítě si mohou rodiče rozdělit daňové zvýhodnění v poměru 50:50, přičemž každý z nich může uplatnit zvýhodnění po dobu, po kterou měl dítě v péči. Toto rozdělení musí být předem dohodnuto a dodržováno po celé zdaňovací období. Není možné, aby si daňové zvýhodnění na totéž dítě uplatňovali oba rodiče současně za stejné období.
Nejčastější chyby při vyplňování daňového přiznání
Při vyplňování daňového přiznání se každoročně opakují stejné chyby, které mohou způsobit zbytečné komplikace a prodloužit celý proces zpracování. Jednou z nejčastějších chyb je nesprávné uvedení osobních údajů. Mnoho lidí zapomíná aktualizovat svou adresu trvalého bydliště nebo používá nesprávné rodné číslo. Tyto zdánlivě banální chyby mohou vést k tomu, že finanční úřad nemůže správně identifikovat poplatníka.
Další problematickou oblastí je vyplňování údajů o zaměstnavateli a příjmech. Poplatníci často zapomínají zahrnout všechny své příjmy, zejména ty z dohod o provedení práce nebo příležitostných výdělků. Je důležité si uvědomit, že do daňového přiznání patří veškeré zdanitelné příjmy, včetně těch z pronájmu nemovitostí nebo prodeje cenných papírů. Mnoho lidí také chybuje při započítávání slev na dani a daňových zvýhodnění. Častou chybou je například neuplatnění slevy na poplatníka, která činí 30 840 Kč ročně, nebo nesprávné výpočty při uplatňování slevy na děti.
Významným problémem je také oblast odpočtů od základu daně. Poplatníci často neví, jaké položky mohou odečíst, nebo nemají správně připravenou dokumentaci. Typickým příkladem jsou úroky z hypotečního úvěru, kde je nutné doložit potvrzení od banky, nebo dary, u kterých je potřeba mít řádné potvrzení od příjemce. Mnoho lidí také zapomíná na možnost odpočtu za penzijní připojištění nebo životní pojištění, případně tyto odpočty vypočítají nesprávně.
Závažnou chybou je také nedodržení termínů pro podání daňového přiznání. Základní termín je stanoven na 1. dubna, pokud však daňové přiznání zpracovává daňový poradce, lze jej podat až do 1. července. Mnoho poplatníků si není vědomo, že pro využití prodlouženého termínu musí včas podat plnou moc daňovému poradci na finanční úřad.
Další častou chybou je nesprávné zaokrouhlování částek. Základ daně se zaokrouhluje na celé stokoruny dolů, zatímco daň na celé koruny nahoru. Poplatníci také často chybují při vyplňování příloh daňového přiznání. Zejména u příjmů ze samostatné činnosti je důležité správně vyplnit přílohu číslo 1, včetně všech náležitostí týkajících se výdajů.
V neposlední řadě se často objevují chyby při volbě způsobu uplatnění výdajů u podnikatelů. Někteří poplatníci nevhodně kombinují skutečné výdaje a výdajové paušály, nebo si nezjistí, jaká sazba paušálu jim podle jejich činnosti náleží. Je také důležité si uvědomit, že při změně způsobu uplatňování výdajů je nutné provést úpravu základu daně za předchozí zdaňovací období.
Problematické bývá také vyplňování údajů o zaplacených zálohách na daň. Poplatníci často zapomínají započítat všechny zaplacené zálohy nebo je uvedou v nesprávné výši. To může vést k chybnému výpočtu konečné daňové povinnosti nebo přeplatku. Proto je důležité mít k dispozici všechna potvrzení o zaplacených zálohách a pečlivě je zkontrolovat.
Publikováno: 14. 06. 2025
Kategorie: Ekonomika