Oznámení o příjmech do zahraničí: Na co si dát pozor v roce 2024

Zákonná povinnost oznámení zahraničních příjmů

Platby do zahraničí? Pozor na oznamovací povinnost!

Posíláte peníze do zahraničí? Pak zbystřete. Český zákon totiž vyžaduje hlášení všech plateb nad 100 000 Kč měsíčně jednomu příjemci. Ať už posíláte dividendy italské matce, platíte nájem za nemovitost ve Španělsku nebo hradíte licenční poplatky německému partnerovi - všechny tyto transakce musíte nahlásit.

Nejedná se o žádnou malichernost. Finanční úřad může za nedodržení pravidel napařit pokutu až půl milionu korun. A věřte, že kontroloři jsou v tomto směru nekompromisní. Už se mi na stole objevilo několik případů, kdy firma zapomněla nahlásit pravidelné platby zahraničnímu dodavateli a pěkně se spálila.

Máte na oznámení tři měsíce od konce měsíce, kdy jste museli srazit nebo zajistit daň. Pokud daň srážet nemusíte, stačí to nahlásit do konce následujícího měsíce. Formulář podáte elektronicky přes datovku nebo daňový portál - papírová forma už dávno není možná.

Dobrou zprávou je, že ne všechno musíte hlásit. Běžné obchodní platby za zboží nebo standardní služby poskytované u nás jsou z této povinnosti vyňaty. Stejně tak nemusíte řešit příjmy, které jsou od daně osvobozené nebo podle mezinárodních smluv nepodléhají u nás zdanění.

Pro klidné spaní doporučuji zavést systém sledování zahraničních plateb. Stačí jednoduchá tabulka, kde si budete značit, komu, kolik a kdy posíláte. Když částky překročí limit, hned víte, že je čas na oznámení. A nezapomeňte si schovávat všechny doklady - faktury, smlouvy i výpisy z účtu. Nikdy nevíte, kdy se budou hodit.

Lhůty pro podání oznámení finančnímu úřadu

Daňová oznámení a platby do zahraničí - co potřebujete vědět?

Posílání peněz do zahraničí není jen tak - musíte to dát vědět finančáku. Základní pravidlo je jednoduché: oznámení musíte podat do konce následujícího měsíce po tom, co jste povinni srazit nebo zajistit daň.

Představte si, že každý měsíc posíláte licenční poplatky své mateřské firmě v Německu. V takovém případě budete muset každý měsíc vyplnit a poslat oznámení. Je to jako pravidelná návštěva zubaře - nepříjemné, ale nutné.

Co když ale platíte do zahraničí jen občas? Třeba když si jednou za čas objednáte služby od zahraniční firmy? I tady platí stejné pravidlo - měsíc po platbě musí být oznámení na finančáku.

Udělali jste v oznámení chybu? Klid, i to se dá napravit. Stačí poslat opravné oznámení do konce měsíce poté, co jste na chybu přišli. Ale pozor - musíte vyplnit všechno znovu a správně, ne jen opravit to, co bylo špatně.

A teď to nejdůležitější - sankce. Pokud nestihnete termíny nebo zapomenete něco nahlásit, může vás to přijít pěkně draho - až na 500 tisíc korun. To už je pořádná suma, že?

Nejlepší je mít všechno pod kontrolou. Založte si třeba připomínky v kalendáři, archivujte si dokumenty a komunikujte včas se zahraničními partnery. Myslete na to, že potřebujete jejich daňové dokumenty - bez nich budete jako slepý v mlze.

Tohle všechno může znít složitě, ale s dobrým systémem to zvládnete levou zadní. Hlavně nezapomínejte na termíny a mějte všechny doklady v pořádku. Finanční úřad tyhle věci sleduje opravdu pečlivě.

Způsob podání oznámení a formuláře

Posílání peněz do zahraničí a jejich správné nahlášení finančáku nemusí být noční můra. Nejjednodušší je použít datovou schránku - je to jako poslat důležitý e-mail, jen bezpečnější a s razítkem. Stačí vyplnit formulář, přihodit potřebné dokumenty a máte hotovo.

Nemáte datovku? Nevadí. Můžete zajít přímo na finanční úřad, kde vám s papírováním pomůžou. Vezměte si s sebou kopii pro sebe - přijde vhod jako potvrzení, že jste všechno odevzdali včas.

Pro technicky zdatné je tu daňový portál. Přihlásíte se třeba přes bankovní identitu, podobně jako do internetového bankovnictví. Systém vás navíc upozorní, kdybyste na něco zapomněli - žádné probuzení ve tři ráno s myšlenkou Jejda, zapomněl jsem vyplnit druhou stránku!

Hlavní formulář 25 5516 vypadá na první pohled složitě, ale není to raketa. Vyplníte svoje údaje, komu peníze posíláte a kolik. Jen pozor na správné kódy zemí a měn - tady se vyplatí dvojitá kontrola.

Posíláte peníze do zahraničí pravidelně? Požádejte si o zjednodušený režim. Je to jako když máte trvalý příkaz v bance - jednou to nastavíte a pak jen občas zkontrolujete.

Nezapomeňte všechno poslat do konce následujícího měsíce po tom, co peníze odešlete. Finanční úřad v tomhle není moc tolerantní a pokuty umí být nepříjemné.

Pokud máte smlouvy nebo faktury v cizím jazyce, budete potřebovat jejich úřední překlad do češtiny. Je to jako s řidičákem - v zahraničí ho možná pochopí, ale náš úřad potřebuje všechno v rodném jazyce.

Typy příjmů podléhající oznamovací povinnosti

Daňová povinnost vůči zahraničí? Není to tak složité, jak se může zdát. Nejčastěji se setkáváme s licenčními poplatky, dividendami a úroky - zkrátka vším, co české firmy posílají za hranice.

Parametr	Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí
Zákonná povinnost	§ 38da zákona č. 586/1992 Sb.
Termín podání	Do 31. ledna následujícího roku
Forma podání	Elektronicky přes datovou schránku nebo portál EPO
Příjemce oznámení	Finanční úřad
Minimální limit pro oznámení	300 000 Kč za kalendářní měsíc
Sankce při nepodání	Až 500 000 Kč

Vezměme si třeba situaci, kdy česká firma používá zahraniční software. Každá platba za jeho využívání musí být nahlášena. Stejně tak když si půjčíte know-how nebo třeba používáte cizí patent. Podobně je to s dividendami - prostě když česká firma vyplácí zisk zahraničním partnerům.

A co teprve úroky! Ať už splácíte zahraniční půjčku nebo platíte úroky z firemního účtu v cizině, všechno se musí správně vykázat. Nezapomeňte ani na penále nebo poplatky z prodlení - i ty je potřeba nahlásit.

Pronajímáte nemovitost zahraničnímu zájemci? I příjmy z pronájmu českých nemovitostí zahraničním subjektům spadají do téhle kategorie. Stejně tak když poskytujete poradenství nebo manažerské služby někomu v zahraničí.

Myslíte si, že darování majetku do zahraničí nepodléhá oznamovací povinnosti? Omyl! I bezúplatná plnění je nutné nahlásit. Ať už darujete nemovitost nebo poskytujete služby zdarma, finanční úřad o tom potřebuje vědět.

Je to jako s každým převodem peněz do zahraničí - lepší dvakrát měřit a jednou řezat. V dnešním propojeném světě je transparentnost klíčová, a proto je důležité mít všechny zahraniční transakce perfektně zdokumentované.

Výjimky z oznamovací povinnosti

Peníze do zahraničí posíláte? Pojďme si říct, kdy nemusíte nic hlásit finančáku.

Nejdůležitější je hranice 100 000 Kč na jednu platbu. Posíláte třeba kamarádovi v Německu 80 000 Kč? Není třeba nic řešit. A když mu za měsíc pošlete dalších 90 000 Kč? Zase v pohodě - každá platba se počítá zvlášť.

Někdy už jsou platby nahlášené podle jiných zákonů - třeba kvůli praní špinavých peněz. To pak samozřejmě nemusíte hlásit znovu. Bylo by přece zbytečné zatěžovat úřady dvakrát stejnou informací, že?

Taky nemusíte hlásit peníze, které jsou osvobozené od daně nebo je chrání mezinárodní smlouvy. Představte si třeba dividendy ze zahraničních akcií - pokud je daníte v zemi, odkud pocházejí, už je u nás hlásit nemusíte.

Pro běžné bankovní operace platí speciální pravidla. Banky nemusí hlásit běžné převody nebo splátky hypoték. Představte si ten chaos, kdyby musely reportovat každou drobnou transakci!

A ještě jedna zajímavost - nikdo vás nemůže nutit, abyste na sebe práskli trestný čin. Je to podobné jako u soudu - nikdo nemusí vypovídat proti sobě.

Nejste si jistí, jestli máte platbu nahlásit? Radši zavolejte svému účetnímu nebo zajděte na finanční úřad. Lepší je zeptat se předem než později platit pokuty, které můžou být pěkně mastné.

Sankce při nedodržení oznamovací povinnosti

Posílání peněz do zahraničí není jen tak - musíte to totiž nahlásit finančnímu úřadu. A není radno to podceňovat! Pokud to neuděláte, můžete dostat pokutu až půl milionu korun. To už je pořádná suma, že?

Představte si situaci, kdy pravidelně posíláte peníze třeba dceři na studia v zahraničí. Zapomenete to nahlásit a najednou bum - přijde vám dopis z finančáku. V takových případech úředníci většinou nejsou moc shovívaví a napálí vám pokutu z té vyšší police.

Když si svoje opomenutí uvědomíte a sami od sebe to napravíte, ještě než vás úřad nachytá, máte šanci vyváznout s menším postihem. Pokuta se pak obvykle pohybuje mezi 5 a 50 tisíci. Je to pořád dost, ale aspoň ne ta půlmilionová katastrofa.

Co když vyplníte formulář včas, ale něco tam popletete? Záleží na tom, jak moc velký průšvih to je. Když jen špatně opíšete číslo nebo uděláte překlep, úředníci většinou mávnou rukou a dají minimální pokutu. Ale pozor - pokud záměrně uvedete nepravdivé údaje, může to pěkně bolet!

K pokutě vám navíc mohou napařit i penále. To dělá 20 % z částky, kterou jste měli správně přiznat. A k tomu všemu ještě můžete platit úroky z prodlení. Prostě jeden malér za druhým.

Berňák ale není úplně necitelný - když je to vaše první pochybení a snažíte se vše napravit, můžou být shovívavější. Ale běda, když to děláte opakovaně nebo se snažíte něco zatajit!

V nejhorších případech, kdy někdo systematicky porušuje pravidla nebo se dokonce pokouší o daňové podvody, může skončit v base. To už nejde jen o pokuty, ale rovnou o paragraf. A to už opravdu není žádná legrace.

Daňové aspekty zahraničních příjmů

V souvislosti s mezinárodním obchodem a přeshraničními transakcemi je nezbytné věnovat pozornost daňovým aspektům zahraničních příjmů. Český daňový rezident má povinnost přiznat ke zdanění své celosvětové příjmy, tedy jak příjmy ze zdrojů na území České republiky, tak i příjmy plynoucí ze zahraničí. Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí představuje důležitou součást daňové administrativy, která pomáhá finančním úřadům monitorovat mezinárodní finanční toky a zajišťovat správné zdanění.

Poplatníci musí věnovat zvláštní pozornost správnému vykazování zahraničních příjmů a jejich zdanění v souladu s platnými smlouvami o zamezení dvojího zdanění. Tyto smlouvy určují, který stát má právo příjem zdanit a jakým způsobem se zabrání dvojímu zdanění stejného příjmu. Při posílání plateb do zahraničí je nutné zohlednit také případnou srážkovou daň, která může být aplikována na určité typy příjmů, jako jsou dividendy, úroky či licenční poplatky.

Oznamovací povinnost se vztahuje na širokou škálu příjmů směřujících do zahraničí, včetně příjmů z podnikání, ze závislé činnosti, z kapitálového majetku či z nájmu. Nesplnění této oznamovací povinnosti může vést k významným sankcím ze strany správce daně. Poplatníci musí také správně určit, zda příjem podléhá zdanění v České republice nebo v zahraničí, případně v obou jurisdikcích.

V praxi je důležité věnovat pozornost správnému časovému rozlišení příjmů a jejich přiřazení do odpovídajícího zdaňovacího období. Příjmy ze zahraničí je nutné přepočítat na českou měnu podle kurzu stanoveného Českou národní bankou, přičemž pro přepočet se používá kurz platný v den uskutečnění transakce nebo jednotný kurz stanovený pro celé zdaňovací období.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat také metodám zamezení dvojího zdanění, které mohou být buď metoda vynětí nebo metoda zápočtu. Při použití metody zápočtu si poplatník může započíst daň zaplacenou v zahraničí na svou daňovou povinnost v České republice, zatímco při metodě vynětí se zahraniční příjem vyjímá ze zdanění v České republice.

Správné vedení evidence zahraničních příjmů a výdajů je klíčové pro správné daňové přiznání. Poplatníci by měli uchovávat veškerou relevantní dokumentaci, včetně smluv, faktur, bankovních výpisů a dokladů o zaplacení daně v zahraničí. Tyto dokumenty mohou být vyžádány správcem daně při daňové kontrole nebo při prokazování nároku na zamezení dvojího zdanění.

V případě složitějších mezinárodních transakcí je vhodné konzultovat daňové aspekty s odborníkem na mezinárodní zdanění, který může pomoci s optimalizací daňové povinnosti v rámci platných právních předpisů a mezinárodních smluv. Pravidelné sledování změn v daňové legislativě a mezinárodních smlouvách je nezbytné pro zajištění compliance a minimalizaci daňových rizik.

Každý příjem plynoucí do zahraničí je třeba řádně oznámit finančnímu úřadu, jinak riskujeme nejen pokutu, ale i ztrátu důvěryhodnosti v očích státní správy.

Radmila Pešková

Mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění

Mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění představují klíčový nástroj v oblasti mezinárodního zdanění příjmů. Tyto bilaterální dohody mezi jednotlivými státy zajišťují, že příjmy nejsou zdaněny dvakrát - jednou ve státě zdroje příjmu a podruhé ve státě daňové rezidence příjemce. Česká republika má v současnosti uzavřeno více než 80 takových smluv, které významně ovlivňují způsob zdanění přeshraničních příjmů.

Při zasílání příjmů do zahraničí je nezbytné věnovat pozornost oznamovací povinnosti vůči správci daně. Plátce daně musí podat oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí na předepsaném formuláři, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla povinnost provést srážku daně. Toto oznámení obsahuje detailní informace o příjemci příjmu, charakteru platby a aplikované sazbě srážkové daně podle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění.

Správná aplikace mezinárodních smluv vyžaduje důkladnou znalost jejich ustanovení. Každá smlouva může obsahovat specifická pravidla pro různé typy příjmů, jako jsou dividendy, úroky, licenční poplatky nebo příjmy ze závislé činnosti. Například u dividend se často setkáváme s rozdílnými sazbami srážkové daně v závislosti na výši podílu, který má příjemce dividend na společnosti vyplácející dividendy.

Při posuzování daňového režimu přeshraničních plateb je nutné zohlednit také koncept skutečného vlastníka příjmu. Tento princip zajišťuje, že výhody plynoucí ze smluv o zamezení dvojího zdanění jsou poskytnuty pouze oprávněným příjemcům, nikoliv subjektům, které slouží pouze jako prostředníci. V praxi to znamená, že plátce příjmu musí být schopen prokázat, že příjemce platby je skutečným vlastníkem příjmu a má právo využívat výhody ze smlouvy.

Významnou roli hraje také správné určení daňové rezidence příjemce příjmu. To může být v některých případech komplikované, zejména pokud má příjemce vazby na více států. Smlouvy o zamezení dvojího zdanění obsahují kritéria pro určení daňové rezidence, která zahrnují například místo skutečného vedení společnosti, centrum životních zájmů u fyzických osob nebo stálý byt.

Pro plátce příjmů je důležité vést přesnou dokumentaci prokazující oprávněnost aplikace výhod ze smluv. To zahrnuje zejména potvrzení o daňovém domicilu příjemce příjmu, které by nemělo být starší než jeden rok, a dokumentaci prokazující skutečné vlastnictví příjmu. Tyto dokumenty mohou být vyžádány správcem daně při daňové kontrole.

V případě nejasností ohledně aplikace smluv o zamezení dvojího zdanění je možné požádat správce daně o závazné posouzení daňového režimu. Tento postup sice podléhá správnímu poplatku, ale poskytuje plátci právní jistotu ohledně správnosti zvoleného postupu zdanění. Je to zvláště důležité u významných nebo opakujících se transakcí s zahraničními subjekty.

Specifika pro různé druhy zahraničních plateb

Při zasílání plateb do zahraničí je třeba věnovat zvláštní pozornost různým druhům příjmů, jelikož každý typ má svá specifická pravidla a požadavky na oznámení. V případě licenčních poplatků je nutné přesně identifikovat povahu duševního vlastnictví a související smluvní podmínky. Oznámení musí obsahovat detailní popis předmětu licence, dobu trvání licenční smlouvy a způsob výpočtu licenčních poplatků.

U dividend a podílů na zisku je klíčové správně určit, zda příjemce splňuje podmínky pro případné osvobození od daně podle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Oznámení musí obsahovat informace o vlastnické struktuře, době držby podílu a výši vyplácené částky. Zvláštní pozornost je třeba věnovat případům, kdy je příjemcem právnická osoba se sídlem v daňovém ráji.

Pro úroky z půjček a úvěrů je nezbytné v oznámení uvést kompletní údaje o úvěrovém vztahu, včetně výše jistiny, úrokové sazby a splátkového kalendáře. Důležité je také prokázat, že úroková míra odpovídá principu tržního odstupu, zejména pokud se jedná o půjčky mezi spojenými osobami.

V případě příjmů z pronájmu nemovitostí situovaných v České republice je nutné v oznámení specifikovat přesnou identifikaci nemovitosti, dobu trvání nájmu a výši nájemného. Pokud je součástí platby také úhrada za související služby, musí být tyto položky v oznámení jasně odděleny.

Při vyplácení odměn členům statutárních orgánů je třeba zohlednit specifická ustanovení smluv o zamezení dvojího zdanění týkající se této kategorie příjmů. Oznámení musí obsahovat informace o funkci příjemce, období výkonu funkce a způsobu stanovení odměny.

Pro příjmy z poskytování služeb je zásadní přesně definovat charakter poskytované služby a místo jejího poskytnutí. V oznámení musí být uvedeno, zda se jedná o jednorázové nebo opakované plnění, a také doloženo, že cena služby odpovídá běžným tržním podmínkám.

Specifickou kategorií jsou platby za software a digitální služby, kde je nutné rozlišovat mezi platbami za užívání autorských práv a platbami za poskytnutí kopie programu pro konečné užití. Toto rozlišení má zásadní vliv na daňový režim a způsob zdanění.

V případě příjmů z prodeje cenných papírů je nutné v oznámení uvést detailní informace o nabývací ceně, době držby cenných papírů a způsobu stanovení prodejní ceny. Zvláštní pozornost je třeba věnovat případům, kdy dochází k prodeji mezi spojenými osobami.

Pro všechny typy zahraničních plateb platí, že oznámení musí být podáno ve stanovené lhůtě a musí obsahovat všechny zákonem požadované náležitosti. Nedodržení těchto povinností může vést k uložení významných sankcí ze strany správce daně. Je proto důležité věnovat přípravě oznámení náležitou pozornost a v případě pochybností konzultovat postup s daňovým poradcem.

Dokumentace potřebná k oznámení

K oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí je nezbytné připravit komplexní dokumentaci, která musí obsahovat veškeré relevantní informace o realizovaných platbách a jejich příjemcích. Základním dokumentem je formulář oznámení, který musí být řádně vyplněn ve všech požadovaných částech. Tento formulář lze získat na příslušném finančním úřadě nebo jej stáhnout z oficiálních webových stránek Finanční správy České republiky.

Součástí dokumentace musí být doklad prokazující existenci smluvního vztahu mezi plátcem a příjemcem platby v zahraničí. Může se jednat o obchodní smlouvu, smlouvu o poskytování služeb, licenční smlouvu nebo jiný relevantní právní dokument. Tento doklad musí jasně specifikovat předmět plnění, výši úhrady a podmínky platby.

Dokumentace musí také obsahovat identifikační údaje zahraničního příjemce, včetně jeho oficiálního názvu, sídla, daňového identifikačního čísla nebo obdobného identifikátoru používaného v zemi příjemce. V případě fyzických osob je nutné uvést jméno, příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu. Tyto údaje musí být doloženy oficiálními dokumenty, například výpisem z obchodního rejstříku země příjemce nebo obdobným dokumentem.

K oznámení je třeba přiložit doklady prokazující skutečné provedení platby. Jedná se především o bankovní výpisy, platební příkazy nebo jiné dokumenty potvrzující realizaci převodu finančních prostředků do zahraničí. V případě plateb v cizí měně je nutné doložit také kurzovní lístek použitý pro přepočet na české koruny.

Pokud se jedná o platby související s využíváním licencí nebo práv duševního vlastnictví, je nezbytné doložit dokumentaci prokazující existenci těchto práv. Může jít o patentovou dokumentaci, ochranné známky, užitné vzory nebo jiné doklady potvrzující oprávněnost využívání daných práv.

V případě poskytování služeb je nutné přiložit podrobnou dokumentaci popisující rozsah a charakter poskytnutých služeb. Tato dokumentace může zahrnovat pracovní výkazy, protokoly o převzetí, zprávy o realizaci nebo jiné dokumenty prokazující skutečné poskytnutí služeb.

Důležitou součástí dokumentace jsou také doklady prokazující daňovou rezidenci příjemce platby. Tyto dokumenty jsou klíčové pro správné posouzení daňového režimu a případné uplatnění mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění. Potvrzení o daňové rezidenci by nemělo být starší než jeden rok.

V případě, že jsou platby realizovány na základě rozhodnutí statutárních orgánů společnosti, je třeba přiložit také příslušné zápisy z jednání těchto orgánů nebo jiné dokumenty potvrzující schválení těchto transakcí v souladu s interními předpisy společnosti.