Změny DPP 2025: Co nového čeká brigádníky a zaměstnavatele

Zvýšení limitu na 17 000 Kč měsíčně

Od ledna 2025 dochází k významné změně v oblasti dohod o provedení práce, kdy se zvyšuje měsíční limit výdělku z původních 10 000 Kč na 17 000 Kč. Tato úprava představuje první navýšení limitu od roku 2012 a reflektuje současnou ekonomickou situaci i růst mezd v České republice. Změna reaguje především na dlouhodobou potřebu aktualizace této hranice vzhledem k inflaci a celkovému vývoji na pracovním trhu.

Pro zaměstnance pracující na DPP to znamená možnost vydělat si měsíčně až 17 000 Kč bez nutnosti odvádět zdravotní a sociální pojištění. Toto navýšení je výhodné zejména pro studenty, důchodce a osoby, které si přivydělávají ke svému hlavnímu pracovnímu poměru. Zaměstnavatelé mohou nyní nabídnout vyšší odměny, aniž by museli přecházet na jiné formy pracovněprávních vztahů.

Nový limit také lépe odpovídá současným sazbám minimální mzdy a průměrným hodinovým odměnám na trhu práce. Při maximálním ročním rozsahu 300 hodin mohou zaměstnanci dosáhnout na vyšší hodinovou sazbu, což zvyšuje atraktivitu této formy pracovního vztahu. Překročení hranice 17 000 Kč v jednotlivém měsíci však automaticky znamená povinnost odvodu pojistného jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele.

Důležité je zmínit, že navýšení limitu neznamená změnu v ostatních parametrech DPP. Nadále platí roční limit 300 odpracovaných hodin u jednoho zaměstnavatele, přičemž zaměstnanec může mít současně více dohod u různých zaměstnavatelů. Při součtu příjmů ze všech dohod se limit 17 000 Kč posuzuje pro každou dohodu samostatně.

Zaměstnavatelé musí této změně přizpůsobit své mzdové systémy a upravit pracovní smlouvy. Nový limit platí i pro již existující dohody o provedení práce, není tedy nutné uzavírat dodatky či nové smlouvy. Pro účely daně z příjmů zůstává zachována možnost zdanění srážkovou daní při podpisu prohlášení k dani.

Tato legislativní úprava má pozitivní dopad na flexibilitu pracovního trhu a může přispět k lepšímu využívání institutu DPP v praxi. Zvýšení limitu pomůže zejména v odvětvích, kde jsou běžné krátkodobé nebo sezónní práce, jako je například pohostinství, zemědělství nebo kulturní sektor. Zaměstnavatelé mohou nyní nabídnout konkurenceschopnější odměny při zachování výhod, které DPP přináší, včetně minimální administrativní zátěže a flexibility při sjednávání pracovní doby.

Pro státní rozpočet tato změna nepředstavuje významnou zátěž, naopak může přispět k lepšímu výběru daní díky tomu, že část práce vykonávané dosud v šedé ekonomice se může přesunout do legální sféry. Zvýšení limitu také reflektuje dlouhodobé požadavky zaměstnavatelů i zaměstnanců na modernizaci pracovněprávních vztahů v České republice.

Nové odvody zdravotního pojištění nad limit

Od ledna 2025 dochází k významným změnám v oblasti zdravotního pojištění u dohod o provedení práce, které zásadně ovlivní jak zaměstnance, tak zaměstnavatele. Nově se zavádí povinnost odvádět zdravotní pojištění z dohod o provedení práce při překročení limitu 10 000 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele. Tato změna představuje zásadní odklon od dosavadní praxe, kdy se zdravotní pojištění z DPP neodvádělo vůbec.

Zaměstnavatelé budou muset pečlivě sledovat výši odměn u každého pracovníka na DPP, protože při překročení stanovené hranice vzniká povinnost odvodu pojistného. Pojistné se vypočítává ze skutečně dosažené částky nad limit. Například pokud zaměstnanec vydělá v jednom měsíci 12 000 Kč, zdravotní pojištění se bude odvádět z částky 2 000 Kč. Zaměstnavatel odvede 9 % a zaměstnanec 4,5 % z této nadlimitní částky.

Systém vykazování a správy těchto odvodů bude vyžadovat zvýšenou administrativní pozornost. Zaměstnavatelé musí nově evidovat a hlásit zdravotním pojišťovnám všechny pracovníky na DPP, u kterých dojde k překročení limitu. Tato povinnost platí i zpětně za předchozí měsíce daného kalendářního roku, pokud součet odměn překročí stanovený limit.

Změna se významně dotýká zejména osob, které mají více dohod o provedení práce u různých zaměstnavatelů. Každý pracovněprávní vztah se posuzuje samostatně, což znamená, že limit 10 000 Kč se sleduje u každého zaměstnavatele zvlášť. To může vést k situacím, kdy pracovník s více dohodami nepřekročí u žádného zaměstnavatele limit, a tedy nebude odvádět zdravotní pojištění, i když jeho celkový příjem bude výrazně vyšší.

Pro studenty, důchodce a další osoby, za které platí pojistné stát, představuje tato změna dodatečnou finanční zátěž, pokud překročí stanovený limit. Dosud mohli pracovat na DPP bez ohledu na výši odměny, aniž by museli řešit odvody na zdravotní pojištění. Nyní musí počítat s tím, že při překročení limitu jim bude z nadlimitní částky strženo pojistné.

Zaměstnavatelé musí také upravit své mzdové systémy a procesy tak, aby dokázaly správně identifikovat a zpracovat případy překročení limitu. Je nutné nastavit automatické kontrolní mechanismy a zajistit včasné odvody pojistného. Nedodržení těchto povinností může vést k penalizaci ze strany zdravotních pojišťoven a dalším sankcím.

Tato legislativní změna má za cíl zvýšit příjmy do systému veřejného zdravotního pojištění a omezit případné zneužívání dohod o provedení práce jako nástroje k optimalizaci odvodových povinností. Zároveň však přináší zvýšenou administrativní zátěž pro zaměstnavatele a může vést k přehodnocení využívání tohoto typu pracovněprávního vztahu v některých situacích.

Změna výpočtu daně z příjmu

Od roku 2025 dochází k významným změnám ve způsobu výpočtu daně z příjmu u dohod o provedení práce. Nově se zavádí povinnost odvádět daň z příjmu i u výdělků nad 10 000 Kč měsíčně, pokud zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani. Tato změna představuje zásadní odklon od dosavadní praxe, kdy bylo možné u DPP bez podepsaného prohlášení uplatňovat 15% srážkovou daň.

Zaměstnanci pracující na DPP musí nyní věnovat zvýšenou pozornost daňovým aspektům své práce. V případě, že jejich měsíční příjem přesáhne hranici 10 000 Kč a nemají podepsané prohlášení k dani, bude jejich příjem zdaněn zálohovou daní ve výši 15%. Tato změna má významný dopad zejména na studenty, důchodce a osoby pracující na více DPP současně.

Systém výpočtu daně se také mění v případech, kdy má zaměstnanec podepsané prohlášení k dani. U příjmů do 50 000 Kč měsíčně se daň vypočítává ze superhrubé mzdy, která zahrnuje i povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem. Toto navýšení základu daně může pro některé pracovníky znamenat významné snížení čistého příjmu.

Další důležitou změnou je způsob započítávání příjmů z více DPP do daňového základu. Nově se příjmy z různých DPP sčítají a při překročení limitu 10 000 Kč měsíčně vzniká povinnost odvádět pojistné i daň ze všech těchto příjmů. To znamená, že zaměstnanci nemohou obcházet limit rozdělením práce mezi více zaměstnavatelů, jak to bylo možné v minulosti.

Pro optimalizaci daňové zátěže je nyní klíčové správně načasovat podpis prohlášení k dani. Zaměstnanci by měli zvážit, u kterého zaměstnavatele prohlášení podepíší, zejména pokud pracují na více DPP. Podepsání prohlášení umožňuje uplatnit základní slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč ročně, stejně jako další daňové slevy a zvýhodnění.

Změny ve výpočtu daně z příjmu se dotýkají i způsobu vykazování příjmů v ročním zúčtování daně. Zaměstnanci musí nově evidovat veškeré příjmy z DPP a zahrnout je do daňového přiznání, pokud jejich součet přesáhne stanovené limity. Tato administrativa může být náročnější zejména pro osoby pracující pro více zaměstnavatelů.

Zaměstnavatelé musí aktualizovat své mzdové systémy a postupy tak, aby odpovídaly novým pravidlům výpočtu daně. Změny se týkají především způsobu evidence příjmů, výpočtu zálohové daně a vystavování potvrzení o zdanitelných příjmech. Pro menší firmy a organizace to může znamenat zvýšené administrativní náklady a potřebu dodatečného školení účetních pracovníků.

Změny v DPP přicházejí jako vlny na moři - některé nás vynesou výš, jiné nás nutí plavat proti proudu. Důležité je zůstat nad hladinou a přizpůsobit se novému směru.

Květoslav Novotný

Povinné elektronické hlášení nástupu zaměstnance

Od roku 2025 dochází k významné změně v oblasti zaměstnávání pracovníků na dohodu o provedení práce (DPP), kdy zaměstnavatelé musí povinně elektronicky hlásit nástup těchto zaměstnanců. Tato nová povinnost se týká všech zaměstnavatelů bez ohledu na jejich velikost či právní formu. Elektronické oznámení musí být provedeno nejpozději v den nástupu zaměstnance do práce prostřednictvím datové schránky nebo elektronického portálu České správy sociálního zabezpečení.

Zaměstnavatel je povinen uvést v elektronickém hlášení veškeré relevantní údaje o zaměstnanci, včetně jeho jména, příjmení, data narození, rodného čísla, adresy trvalého pobytu a dalších identifikačních údajů. Součástí hlášení musí být také informace o pracovněprávním vztahu, tedy datum vzniku pracovního poměru či dohody, druh práce a místo výkonu práce. Tato změna má především za cíl zlepšit evidenci pracovníků a zamezit případným nekalým praktikám v oblasti zaměstnávání.

Pro zaměstnavatele to znamená nutnost přizpůsobit své interní procesy a zajistit odpovídající technické vybavení pro elektronickou komunikaci. Nesplnění této povinnosti může vést k uložení sankce ze strany kontrolních orgánů. Je důležité si uvědomit, že tato povinnost se vztahuje i na krátkodobé pracovní poměry a brigády, které jsou často realizovány právě formou DPP.

Systém elektronického hlášení je navržen tak, aby byl co nejjednodušší a nejpřehlednější. Zaměstnavatelé mohou využít buď přímé zadání údajů přes webový formulář, nebo datovou schránku. Pro větší organizace je možné využít také automatizované řešení prostřednictvím API rozhraní, které umožňuje propojení s vlastními personálními systémy.

V případě změn v již nahlášených údajích je zaměstnavatel povinen tyto změny neprodleně oznámit stejným způsobem. To se týká například změny pracovní pozice, místa výkonu práce nebo ukončení pracovního poměru. Systém umožňuje také stornování již zadaných hlášení v případě, že došlo k chybnému zadání údajů.

Pro menší zaměstnavatele, kteří dosud nevyužívali elektronickou komunikaci v takové míře, může tato změna představovat určitou administrativní zátěž. Je proto důležité se na tuto povinnost včas připravit a zajistit si potřebné technické prostředky a proškolení odpovědných pracovníků. Česká správa sociálního zabezpečení poskytuje v této souvislosti podrobné návody a metodickou podporu.

Elektronické hlášení nástupu zaměstnance představuje další krok k digitalizaci státní správy a zefektivnění komunikace mezi zaměstnavateli a úřady. Přestože může zpočátku znamenat určité komplikace, z dlouhodobého hlediska by mělo přinést zjednodušení administrativy a lepší přehled o pracovněprávních vztazích v České republice.

Nová pravidla pro souběh více DPP

Od roku 2025 dochází k významným změnám v oblasti souběhu více dohod o provedení práce (DPP). Nově se budou příjmy z více DPP u různých zaměstnavatelů pro účely odvodů pojistného sčítat. Tato zásadní změna znamená, že pokud součet odměn z více DPP přesáhne limit 10 000 Kč měsíčně, vzniká povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění ze všech těchto dohod.

Zaměstnanci, kteří pracují na více DPP současně, musí nově informovat každého zaměstnavatele o všech dalších současně vykonávaných DPP, včetně výše sjednané odměny. Tato oznamovací povinnost platí i v případě, že zaměstnanec uzavře další DPP v průběhu měsíce. Zaměstnavatelé jsou pak povinni tyto informace předávat České správě sociálního zabezpečení, která bude evidovat a kontrolovat celkové příjmy z DPP.

V praxi to znamená, že pokud má například zaměstnanec dvě DPP u různých zaměstnavatelů, přičemž z jedné má příjem 6 000 Kč a z druhé 5 000 Kč měsíčně, celkový příjem 11 000 Kč již podléhá odvodům pojistného. Zaměstnavatelé musí v takovém případě odvést pojistné z obou dohod, i když jednotlivě nepřesahují limit 10 000 Kč.

Nová pravidla také zavádějí přísnější kontrolní mechanismy. Česká správa sociálního zabezpečení bude mít přehled o všech uzavřených DPP a jejich výši odměn. Při zjištění překročení limitu bude automaticky informovat všechny dotčené zaměstnavatele o povinnosti odvodu pojistného. Nesplnění oznamovací povinnosti ze strany zaměstnance může být sankcionováno, stejně jako nesprávné odvody pojistného ze strany zaměstnavatele.

Změna se významně dotkne především těch, kteří dosud využívali více DPP jako způsob optimalizace odvodů. Nový systém má zamezit obcházení povinnosti platit pojistné prostřednictvím rozdělení práce mezi více dohod u různých zaměstnavatelů. Pro zaměstnavatele to znamená zvýšenou administrativní zátěž spojenou s evidencí a hlášením DPP.

Důležité je také zmínit, že tyto změny mohou ovlivnit celkovou výši čistého příjmu zaměstnanců pracujících na více DPP. V případě překročení limitu se jejich čistý příjem sníží o odvody na sociální a zdravotní pojištění. Na druhou stranu jim však vznikne nárok na dávky nemocenského pojištění a započítání doby pojištění pro důchodové účely.

Pro zaměstnavatele je klíčové upravit své interní procesy a dokumentaci tak, aby odpovídaly novým požadavkům. Musí zajistit získávání informací od zaměstnanců o jejich dalších DPP, pravidelné reportování těchto informací příslušným úřadům a správné výpočty a odvody pojistného. Nedodržení těchto povinností může vést k finančním sankcím a dodatečným nákladům spojeným s doplatky pojistného.

Evidence pracovní doby u DPP

Od ledna 2025 dochází k významným změnám v oblasti evidence pracovní doby u dohod o provedení práce (DPP). Zaměstnavatelé jsou nově povinni vést evidenci pracovní doby i u zaměstnanců pracujících na DPP, což představuje zásadní změnu oproti dosavadní praxi. Tato povinnost vyplývá z novely zákoníku práce a vztahuje se na všechny zaměstnavatele bez ohledu na velikost organizace či odvětví.

Evidence pracovní doby musí obsahovat přesné záznamy o začátku a konci směny, včetně případných přestávek v práci. Zaměstnavatel je povinen evidovat skutečně odpracovanou dobu, nikoliv pouze plánovanou. Tato evidence musí být vedena tak, aby bylo možné zpětně prokázat dodržování zákonných limitů práce, které činí maximálně 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele.

Způsob vedení evidence není zákonem striktně určen, zaměstnavatel si může zvolit formu, která mu nejvíce vyhovuje. Může jít o elektronickou evidenci pomocí specializovaného softwaru, docházkového systému, nebo o papírovou formu evidence. Důležité je, aby evidence byla průkazná, přehledná a aby umožňovala kontrolu ze strany příslušných orgánů. Zaměstnavatel musí evidenci uchovávat po dobu 3 let od ukončení pracovněprávního vztahu.

Nová povinnost evidence pracovní doby má několik důležitých důsledků. Především umožňuje lepší kontrolu dodržování zákonných limitů práce a poskytuje zaměstnancům větší právní jistotu ohledně skutečně odpracované doby. Zároveň slouží jako ochrana před případným překračováním maximálního rozsahu práce a pomáhá při řešení sporů ohledně odměňování.

Pro zaměstnavatele to znamená nutnost zavedení nebo úpravy stávajících systémů evidence. Musí zajistit, aby evidence obsahovala všechny zákonem požadované údaje a aby byla vedena průběžně a systematicky. V případě kontroly ze strany inspektorátu práce musí být schopen prokázat, že evidenci vede řádně a v souladu se zákonem.

Nedodržování povinnosti vést evidenci pracovní doby může být sankcionováno pokutou až do výše 2 milionů korun. Inspektorát práce může provádět kontroly bez předchozího upozornění a zaměstnavatel musí být schopen předložit evidenci kdykoliv během kontroly. Proto je důležité věnovat této oblasti náležitou pozornost a zavést odpovídající systém evidence hned od začátku roku 2025.

Zaměstnanci pracující na DPP by měli být o této změně informováni a měli by být seznámeni se způsobem evidence jejich pracovní doby. Je vhodné, aby zaměstnavatel vypracoval interní směrnici upravující způsob vedení evidence a seznámil s ní všechny dotčené zaměstnance. Tím se předejde případným nejasnostem a sporům v budoucnu.

Změny ve výpočtu nemocenského pojištění

Od ledna 2025 dochází k významným změnám v oblasti nemocenského pojištění, které se výrazně dotýkají především pracovníků zaměstnaných na dohodu o provedení práce (DPP). Nově se nemocenské pojištění bude vztahovat na všechny DPP s měsíčním příjmem nad 4.000 Kč, což představuje zásadní snížení oproti dosavadní hranici 10.000 Kč. Tato úprava má zajistit lepší sociální zabezpečení pracovníků v případě nemoci či úrazu.

Zaměstnavatelé musí nově odvádět pojistné za své zaměstnance na DPP při překročení uvedené hranice, přičemž se do tohoto limitu započítávají všechny souběžné dohody u jednoho zaměstnavatele. Pokud má pracovník více dohod u různých zaměstnavatelů, posuzuje se každá dohoda samostatně. Toto opatření má zamezit účelovému rozdělování práce na více menších dohod s cílem vyhnout se odvodům.

Výpočet nemocenského pojištění doznal změn také v oblasti rozhodného období. Pro stanovení denního vyměřovacího základu se nově započítává příjem za posledních 12 kalendářních měsíců před vznikem sociální události. Důležitou novinkou je také způsob započítávání příjmů z více souběžných DPP u jednoho zaměstnavatele, kdy se tyto příjmy pro účely nemocenského pojištění sčítají.

Systém výplaty nemocenských dávek zůstává zachován - první dva týdny pracovní neschopnosti hradí náhradu mzdy zaměstnavatel, od 15. dne přebírá výplatu nemocenských dávek správa sociálního zabezpečení. Pro zaměstnance na DPP to znamená, že při splnění podmínek účasti na nemocenském pojištění získávají nárok na všechny dávky nemocenského pojištění včetně například peněžité pomoci v mateřství.

Změny se dotknou i způsobu výpočtu redukčních hranic pro stanovení denního vyměřovacího základu. Pro rok 2025 jsou stanoveny nové redukční hranice, které ovlivní výši nemocenských dávek. První redukční hranice činí 1.466 Kč, druhá 2.199 Kč a třetí 4.398 Kč. Z částky do první redukční hranice se započítává 90 %, z částky mezi první a druhou redukční hranicí 60 % a z částky mezi druhou a třetí redukční hranicí 30 %.

Významnou změnou prošel také systém elektronické neschopenky, který je nyní plně integrován i pro pracovníky na DPP. Zaměstnavatelé musí být připraveni na elektronickou komunikaci se správou sociálního zabezpečení a zajistit včasné hlášení všech změn souvisejících s nemocenským pojištěním svých zaměstnanců na DPP. Toto opatření má zjednodušit administrativu a urychlit proces vyřizování dávek nemocenského pojištění.

Pro zaměstnance pracující na více DPP současně je důležité sledovat celkovou výši svých příjmů a být si vědomi, že překročení hranice 4.000 Kč u jednoho zaměstnavatele automaticky zakládá účast na nemocenském pojištění. Tato změna přináší větší jistotu v případě pracovní neschopnosti, ale zároveň znamená snížení čisté odměny z dohody o provedení práce.

Úprava podmínek pro studenty a důchodce

V roce 2025 dochází k významným změnám v oblasti dohod o provedení práce, které se výrazně dotýkají především studentů a důchodců. Nová pravidla stanovují, že studenti a důchodci musí nově odvádět sociální a zdravotní pojištění již od příjmu 10.001 Kč měsíčně, což představuje zásadní změnu oproti předchozímu limitu. Tato úprava má přímý dopad na čistý výdělek těchto skupin pracujících.

Pro studenty to znamená, že při překročení uvedené hranice se jim sníží čistý příjem, protože budou muset odvádět povinné pojistné. Na druhou stranu jim vznikne nárok na nemocenské dávky a započítává se jim doba důchodového pojištění. Studenti by měli věnovat zvýšenou pozornost plánování svých pracovních aktivit, aby mohli optimalizovat své příjmy vzhledem k novým podmínkám. Důležité je také zmínit, že studenti stále mohou využívat slevu na poplatníka a slevu na studenta při ročním zúčtování daně.

U důchodců je situace obdobná, ale s několika specifiky. Pracující důchodci musí počítat s tím, že při překročení limitu 10.001 Kč měsíčně budou rovněž odvádět pojistné, což ovlivní jejich celkový příjem. Pozitivním aspektem je, že tyto odvody mohou přispět k navýšení jejich důchodu v budoucnu. Důchodci pracující na DPP by měli zvážit rozložení práce tak, aby maximálně využili možnosti, které jim nová legislativa nabízí.

Změny se dotýkají také administrativní stránky věci. Zaměstnavatelé musí nově evidovat a hlásit příjmy z dohod o provedení práce správě sociálního zabezpečení, a to i v případě, že nedojde k překročení limitu. Tato povinnost klade zvýšené nároky na administrativu jak na straně zaměstnavatelů, tak i pracujících studentů a důchodců.

Pro obě skupiny je důležité si uvědomit, že mohou mít současně více dohod o provedení práce u různých zaměstnavatelů. Příjmy se však posuzují u každého zaměstnavatele zvlášť. To znamená, že pokud student nebo důchodce nepřekročí u žádného z nich limit 10.001 Kč měsíčně, pojistné se neodvádí. Toto pravidlo může být výhodné pro ty, kteří chtějí optimalizovat své příjmy a vyhnout se odvodům pojistného.

Nová úprava také přináší změny v oblasti evidence pracovní doby. Zaměstnavatelé musí nově vést přesnější záznamy o odpracované době, což má zajistit lepší přehled o skutečně odvedené práci a zamezit případnému obcházení zákonných limitů. Pro studenty a důchodce to znamená nutnost pečlivějšího sledování odpracovaných hodin a dodržování stanovených limitů.

V neposlední řadě je třeba zmínit, že tyto změny mohou ovlivnit rozhodování studentů a důchodců o formě pracovněprávního vztahu. Někteří možná zvážní přechod na jiné formy práce, například na dohodu o pracovní činnosti nebo částečný pracovní úvazek, podle toho, co bude v jejich konkrétní situaci výhodnější.

Nové sankce při porušení podmínek DPP

V roce 2025 přichází významné změny v oblasti sankcí souvisejících s dohodami o provedení práce (DPP). Zaměstnavatelé musí být nyní mnohem obezřetnější, protože porušení stanovených podmínek může vést k závažným finančním postihům. Kontrolní orgány získaly širší pravomoci a mohou efektivněji odhalovat případy zneužívání tohoto typu pracovněprávního vztahu.

Mezi nejzávažnější přestupky patří překročení zákonného limitu 300 hodin ročně. V takovém případě hrozí zaměstnavateli pokuta až do výše 2 milionů korun. Inspektorát práce může nově provádět neohlášené kontroly a vyžadovat okamžité předložení evidence odpracovaných hodin. Zaměstnavatel je povinen vést přesnou evidenci práce a archivovat ji po dobu minimálně 3 let od ukončení dohody.

Další významnou oblastí sankcí je porušení limitu příjmu. Pokud zaměstnanec překročí stanovený měsíční limit 10 000 Kč a zaměstnavatel neodvede příslušné pojistné, hrozí mu nejen doměření pojistného, ale i penále ve výši 0,05 % dlužné částky za každý den prodlení. Správa sociálního zabezpečení může navíc udělit pokutu až do výše 100 000 Kč za každého zaměstnance, u kterého došlo k porušení.

Nově se zpřísňují také sankce za souběh více dohod o provedení práce u různých zaměstnavatelů. Pokud zaměstnanec překročí celkový roční limit 300 hodin součtem práce u různých zaměstnavatelů, mohou být postiženi všichni dotčení zaměstnavatelé. Ti jsou nyní povinni vzájemně komunikovat a evidovat celkový rozsah práce svých zaměstnanců na DPP.

Významnou změnou je také zavedení sankce za nedodržení minimální hodinové odměny. Zaměstnavatel musí respektovat minimální hodinovou sazbu stanovenou pro rok 2025, jejíž nedodržení může vést k pokutě až 500 000 Kč. Inspektorát práce se zaměřuje zejména na případy, kdy zaměstnavatelé uměle snižují hodinovou sazbu manipulací s evidencí odpracované doby.

V případě opakovaného porušování podmínek DPP může být zaměstnavateli zakázáno uzavírat tento typ dohod po dobu až dvou let. Tato sankce je považována za mimořádně přísnou, protože může významně omezit flexibilitu pracovních vztahů v dané firmě. Zaměstnavatel se navíc dostane na seznam nespolehlivých subjektů, který je veřejně přístupný.

Zvláštní pozornost je věnována také sankcionování případů, kdy zaměstnavatel neuzavře DPP písemně nebo nedodrží povinné náležitosti dohody. V takových případech může být udělena pokuta až 250 000 Kč, přičemž dohoda může být zpětně překvalifikována na pracovní poměr se všemi souvisejícími důsledky včetně doměření odvodů a daní.

Změny ve vykazování příjmů z DPP

Od ledna 2025 dochází k významným změnám v oblasti dohod o provedení práce (DPP), které ovlivní jak zaměstnavatele, tak zaměstnance. Nově se zavádí povinnost elektronicky hlásit všechny příjmy z DPP přesahující 10 000 Kč měsíčně do informačního systému ČSSZ. Tato změna představuje zásadní obrat v dosavadní praxi, kdy se příjmy z DPP do limitu 10 000 Kč nemusely nikde evidovat.

Zaměstnavatelé budou muset nově zasílat oznámení o nástupu zaměstnance pracujícího na DPP do registru pojištěnců nejpozději v den nástupu do zaměstnání. Tato povinnost se týká všech dohod bez ohledu na výši odměny. Současně musí zaměstnavatel hlásit i ukončení takového pracovního poměru, a to do 8 dnů od skončení dohody.

Zásadní změnou prochází také systém sociálního a zdravotního pojištění u DPP. Nově se zavádí koncept tzv. paušální částky pojistného, která bude aplikována na příjmy do 10 000 Kč měsíčně. Zaměstnavatelé budou muset odvádět pojistné i z těchto menších příjmů, což významně zvýší administrativní zátěž především u firem s větším počtem dohodářů.

V praxi to znamená, že zaměstnavatel musí sledovat příjmy každého zaměstnance na DPP v průběhu celého kalendářního měsíce. Pokud součet příjmů přesáhne stanovený limit, vzniká povinnost odvodu pojistného z celé částky, nikoliv pouze z části přesahující limit. Tato změna může významně ovlivnit čistý příjem zaměstnanců pracujících na DPP.

Další významnou novinkou je povinnost zaměstnavatelů evidovat pracovní dobu zaměstnanců na DPP. Musí být vedena přesná evidence odpracovaných hodin včetně přestávek v práci. Toto opatření má zajistit lepší kontrolu dodržování zákoníku práce a zamezit případnému zneužívání dohod o provedení práce.

Změny se dotýkají i maximálního rozsahu práce na DPP, který zůstává na 300 hodinách ročně, ale nově se bude přísněji kontrolovat jeho dodržování. Zaměstnavatelé musí dbát na to, aby nepřekročili tento limit, jinak jim hrozí sankce od inspektorátu práce.

Pro studenty a důchodce, kteří často využívají DPP jako formu přivýdělku, přináší nová úprava nutnost pečlivěji sledovat své příjmy. Překročení limitu 10 000 Kč může mít dopad na jejich další benefity či daňové zvýhodnění. Důležité je také zmínit, že tyto změny mohou ovlivnit nárok na různé sociální dávky a podpory.

Zaměstnavatelé musí do konce ledna 2025 aktualizovat své interní systémy a procesy tak, aby byly v souladu s novými požadavky. To zahrnuje úpravu mzdových programů, zaškolení personalistů a účetních a případnou revizi stávajících dohod o provedení práce.