Jak si vybrat správnou formu podnikání v roce 2024

Živnostenské podnikání a jeho základní charakteristika

Živnostenské podnikání je jedna z nejrozšířenějších forem podnikání u nás a zároveň nejdostupnější cesta, jak se stát svým vlastním šéfem. Upravuje ho živnostenský zákon a umožňuje jak fyzickým, tak právnickým osobám vykonávat pravidelnou činnost na vlastní pěst, vlastním jménem a samozřejmě s cílem vydělat peníze. Co na tom oceníte? Poměrně jednoduchá administrativa na začátku a velká volnost v tom, jak si své podnikání povedete.

Živnostenské podnikání má univerzální charakter a využívá se prakticky ve všech odvětvích. Živnost můžete provozovat jako fyzická osoba, ale i jako firma. Každá varianta má svá pro i proti – jinak se to promítne do vaší právní odpovědnosti, daní i papírování. Když podnikáte jako fyzická osoba, ručíte za všechny závazky celým svým majetkem. Zní to riskantně? Možná ano, ale na druhou stranu můžete začít rychle a bez velkých počátečních investic.

Živnostenský zákon rozděluje živnosti podle toho, jak náročné je získat oprávnění k jejich provozování. Ohlašovací živnosti jsou ta nejjednodušší kategorie – splníte základní podmínky, ohlásíte to na živnostenském úřadě a můžete vyrazit. Sem spadají živnosti řemeslné, vázané a volné, přičemž každá má trochu jiné požadavky na odbornost. Koncesované živnosti jsou náročnější – kromě ohlášení potřebujete ještě koncesi, což je vlastně státní povolení pro činnosti, které mohou víc ovlivnit veřejný zájem.

Co musíte splnit, abyste mohli začít? Všeobecné podmínky provozování živnosti zahrnují dovršení osmnácti let, způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost. Díky tomu má stát jistotu, že živnost provozují lidé, kteří dokážou nést odpovědnost za svoje jednání a nepředstavují riziko pro zákazníky nebo obchodní partnery. Často ale nestačí jen tyto základní podmínky – u mnoha živností musíte prokázat odbornou způsobilost vzděláním nebo praxí v oboru.

Živnostenské podnikání vám dává možnost pružně reagovat na změny na trhu a přizpůsobovat se tomu, co lidé zrovna potřebují. Na rozdíl od obchodních společností nemusíte vkládat základní kapitál ani se trápit složitými korporátními strukturami. Tahle volnost má ale svou cenu – jako živnostník nesete plnou osobní odpovědnost za všechno, co ve svém podnikání děláte, a za všechny důsledky vašich rozhodnutí.

Obchodní společnosti a jejich právní formy

Když se rozhodnete podnikat, stojíte před důležitou otázkou: jakou formu podnikání si vlastně vybrat? Možná vás to překvapí, ale tohle rozhodnutí ovlivní téměř všechno – od toho, jak budete řídit firmu, přes daně, až po to, jak moc riskujete vlastní majetek.

Nejčastěji se u nás setkáte se společností s ručením omezeným, známou spíš jako s.r.o. A víte proč? Protože pokud se něco pokazí, riskujete jen to, co jste do firmy vložili – ne celý svůj majetek. Představte si, že podnikáte a firma se dostane do potíží. U s.r.o. vám nikdo nemůže vzít byt nebo auto, které vlastníte osobně. Základní kapitál? Dneska stačí symbolická jedna koruna, takže začít můžete prakticky kdykoli. Založit ji můžete sami nebo s partnerem, maximálně vás může být padesát. Funguje to jednoduše: valná hromada rozhoduje o důležitých věcech a jednatel se stará o každodenní chod firmy.

Akciová společnost je už jiná liga. Hodí se, když plánujete něco velkého a potřebujete hodně peněz. Minimální kapitál je dva miliony korun, u neveřejné formy milion. Akcionáři vlastně riskují jen hodnotu svých akcií, nic víc. Celá struktura je složitější – máte tady valnou hromadu, představenstvo, dozorčí radu. Zkrátka víc papírování a formálností, ale pro rozsáhlejší projekty to dává smysl.

A pak jsou tady formy, o kterých se moc nemluví, ale mají své místo. Veřejná obchodní společnost třeba. Tady pozor – ručíte za všechno celým svým majetkem. Zní to děsivě, že? Proto ji dneska moc lidí nezakládá. Ale pro některé rodinné firmy, kde si všichni stoprocentně důvěřují a chtějí mít všechno pod kontrolou, může být ideální.

Komanditní společnost je zajímavý hybrid. Máte v ní dva tábory: komplementáře, kteří ručí neomezeně a firmu řídí, a komanditisty, kteří jen vloží peníze a jejich riziko je omezené. Hodí se to, když někdo chce investovat, ale nechce se starat o provoz.

Družstvo zase funguje na úplně jiném principu – na vzájemné pomoci. Potřebujete minimálně tři lidi u bytových družstev, u ostatních pět. Každý člen riskuje jen svůj vklad. Skvělé řešení, když chcete podnikat ve větší skupině nebo máte společný sociální cíl.

Jak se tedy rozhodnout? Zamyslete se nad tím, co vlastně chcete dělat, kolik potřebujete peněz na rozjezd, kolik vás bude, a hlavně – jak velké riziko jste ochotni podstoupit. Není na tom nic špatného poradit se s právníkem nebo daňovým poradcem. Naopak, můžete si tím ušetřit spoustu starostí. Dobře zvolená forma podnikání vám totiž může usnadnit celou cestu k úspěchu.

Společnost s ručením omezeným jako nejčastější volba

Společnost s ručením omezeným je mezi českými podnikateli jasná jednička. Není to žádná náhoda – tahle forma podnikání prostě nabízí skvělou kombinaci výhod, které se hodí prakticky každému, kdo to s businessem myslí vážně.

Co lidi na eseróčku nejvíc láká? Ochrana osobního majetku. Představte si, že máte doma vlastní byt, auto, úspory. Když podnikáte na živnosťák a něco se pokazí, přijdete doslova o všechno. U s.r.o. je to jinak – ručíte jen do výše toho, co jste do firmy vložili. Tahle pojistka vám umožní spát v klidu, i když váš byznys přináší určitá rizika.

A co vstupní náklady? Tady přišla v posledních letech opravdu zásadní změna. Dřív jste potřebovali desítky tisíc jen na to, abyste mohli založit firmu. Dnes stačí jediná koruna jako základní kapitál. Ano, čtete dobře – jedna koruna! To znamená, že pokud máte nápad a chuť do práce, peníze vás nezastaví.

Chcete podnikat sami, nebo máte parťáka? Možná vás je víc? S.r.o. se přizpůsobí. Můžete ji založit sami jako jediný společník, nebo se do toho pustit s kolegy – maximálně vás může být padesát. Ve společenské smlouvě si pak všechno nastavíte podle sebe: kdo má jaký podíl, jak se rozděluje zisk, kdo co rozhoduje.

Daně jsou kapitola sama o sobě. Právnické osoby dnes platí nižší sazbu než fyzické osoby v nejvyšším pásmu. Plus můžete legálně využívat různé odpočty a náklady, které vám sníží daňový základ. Zisk pak vyberete buď jako dividendy, nebo si můžete vyplácet odměny jako jednatel. Každá varianta má svá specifika, ale máte prostor si to nastavit podle aktuální situace.

A nesmíme zapomenout na důvěryhodnost. Zkuste získat větší zakázku nebo úvěr v bance jako živnostník versus jako s.r.o. Uvidíte obrovský rozdíl. Firmy i banky k vám budут přistupovat úplně jinak, profesionálněji. S.r.o. prostě působí solidněji – má jasnou strukturu, vedení, je to právnická osoba se vším všudy.

Akciová společnost pro větší podnikatelské projekty

Akciová společnost patří mezi ty nejsložitější formy podnikání, ale zároveň nabízí možnosti, které jen tak někde nenajdete. Hodí se hlavně tam, kde potřebujete opravdu velký kapitál a komplexní strukturu – zkrátka pro projekty, které mají ambice.

Co dělá akciovou společnost tak výjimečnou? Především možnost získat peníze emisí akcií. Představte si, že máte skvělý nápad, ale chybí vám na něj desítky nebo stovky milionů. Díky akciím můžete oslovit široký okruh investorů, aniž by se všichni museli aktivně podílet na každodenním chodu firmy. Pro velké projekty, které by jinak zůstaly jen na papíře, je tohle často jediná cesta. A když jsou akcie obchodovatelné na burze, otevírají se další možnosti financování a investoři mají jistotu, že své podíly mohou v případě potřeby prodat.

Samozřejmě, něco za něco. Minimální základní kapitál dva miliony korun není zrovna suma, kterou vytáhnete z kapsy. Ale má to svůj smysl – věřitelé a obchodní partneři tím získávají určitou jistotu, že to s firmou myslíte vážně. Tento kapitál se rozdělí na akcie, kde každá představuje konkrétní podíl ve společnosti včetně práv, která z něj vyplývají.

Jak taková společnost vlastně funguje? Struktura je přesně daná zákonem a hierarchicky uspořádaná. Nahoře stojí valná hromada akcionářů – ta rozhoduje o klíčových věcech: změny stanov, schválení účetní závěrky, volba představenstva a dozorčí rady nebo třeba to, jak se naloží se ziskem. Představenstvo pak řídí běžný chod firmy a jedná jejím jménem. A dozorčí rada? Ta má na starosti kontrolu – hlídá představenstvo a dohlíží, jak společnost hospodaří.

Velké plus? Omezené ručení akcionářů. Vaše osobní úspory, dům nebo auto zůstávají v bezpečí – ručíte jen do výše toho, co jste vložili. Když se pouštíte do rizikových nebo finančně náročných projektů, tohle ocenite. Můžete investovat do perspektivních záležitostí s vědomím, že i kdyby to nevyšlo, váš soukromý majetek zůstane nedotčený.

A ještě jedna praktická výhoda: akcie se dají poměrně snadno převádět, pokud stanovy nestanoví jinak. Nový investor může relativně hladce nastoupit, stávající zase může odejít, když uzná za vhodné. Pro větší projekty je tahle likvidita zásadní – přitahuje širší okruh investorů a dělá ze společnosti zajímavější hráče na kapitálovém trhu.

Veřejná obchodní společnost a osobní ručení

Veřejná obchodní společnost patří mezi tradiční formy podnikání, které mají v obchodním právu hluboké kořeny. I dnes zůstává jednou z možností, jak můžete v Česku začít podnikat. K jejímu založení potřebujete minimálně dva lidi, kteří chtějí společně dosahovat zisku a jsou ochotni nést za to plnou odpovědnost.

Co je ale na této formě opravdu zásadní? Všichni společníci ručí za závazky společnosti neomezeně – a právě tohle mnohé odrazuje. Není divu, že se nad tím většina lidí pořádně zamyslí. Osobní ručení totiž znamená, že pokud se společnost dostane do problémů, odpovídáte za její dluhy celým svým majetkem. Nejen tím, co jste do firmy vložili, ale opravdu vším, co vlastníte. A ještě víc – ručení je solidární, takže věřitel může přijít za kteréhokoliv z vás a požadovat uhrazení celého dluhu.

Představte si, že váš společník udělá chybu nebo uzavře nevýhodnou smlouvu. Jeho rozhodnutí může ohrozit nejen společnost, ale také váš osobní majetek – vaši nemovitost, úspory, zkrátka všechno. Proto tato forma podnikání stojí na naprosté důvěře mezi společníky. Nejčastěji ji volí rodinní příslušníci nebo lidé, kteří spolu obchodují už dlouhá léta a perfektně si rozumí.

Každý společník má právo jednat za společnost a podepisovat za ni smlouvy, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. To znamená velkou svobodu, ale také obrovskou zodpovědnost. Musíte se umět domluvit, koordinovat kroky a mít jasno v tom, kdo co dělá.

Má to ale i své světlé stránky. Založení je poměrně jednoduché a nevyžaduje žádný minimální kapitál. Můžete vložit peníze, věci, práva nebo se zavázat k poskytování služeb. Vnitřní pravidla si nastavíte přesně podle svých představ ve společenské smlouvě – máte tedy velkou flexibilitu.

Jenže vraťme se k tomu riziku. Když společnost nesplní závazky, věřitelé mohou sáhnout na váš soukromý majetek. Vaše nemovitosti, úspory, prostě všechno je v sázce. Tohle rozhodnutí prostě nemůžete podcenit.

Právní rámec najdete v zákoně o obchodních korporacích, který podrobně upravuje práva a povinnosti, způsob rozhodování nebo třeba to, jak společníci můžou vstupovat a vystupovat. Každý společník má právo podílet se na řízení firmy a kontrolovat, co dělají ostatní. Vzniká tak systém vzájemné kontroly, která má chránit všechny zúčastněné.

Veřejná obchodní společnost zkrátka není pro každého. Hodí se tam, kde panuje skutečná důvěra a kde si lidé doopravdy rozumí. Pokud ale tyto podmínky máte, může to být cesta, jak společně budovat úspěšný byznys.

Komanditní společnost a kombinace odpovědnosti společníků

Komanditní společnost je zajímavá forma podnikání, která spojuje dva odlišné světy – aktivní podnikatele, kteří chtějí mít věci pevně v rukou, a investory, jimž stačí podíl na zisku bez starostí o každodenní provoz. Řídí se zákonem o obchodních korporacích a v praxi funguje docela elegantně.

Jak to vlastně funguje? V komanditní společnosti máte dva typy společníků, kteří hrají úplně jiné role. Komplementáři nesou plnou odpovědnost za všechny závazky společnosti – a to doslova celým svým majetkem. Jsou to oni, kdo společnost řídí, rozhoduje o jejím směřování a jedná jejím jménem. Jejich pozice je podobná jako u společníků v klasické veřejné obchodní společnosti.

Na opačném pólu pak najdete komanditisty, které někdy uslyšíte označovat jako tiché společníky. Ti ručí jen do výše toho, co ještě nesplatili ze svého vkladu. Jakmile zaplatí celou svou část, jejich odpovědnost prakticky končí – ledaže by si z firmy vzali víc, než jim náleželo na zisku.

Tahle kombinace vytváří zajímavou dynamiku. Představte si to třeba takto: komplementář ví, že jeho vlastní byt nebo auto může být v sázce, takže má obrovskou motivaci dělat všechna rozhodnutí s rozvahou. Komanditista naopak spí v klidu – investoval své peníze, ale jeho rodinný dům zůstává v bezpečí. Pro spojení zkušeného podnikatele a investora s kapitálem je to ideální řešení.

Věřitelé oceňují, že mohou v případě potřeby jít i po osobním majetku komplementářů, což firmě dodává na důvěryhodnosti. Banka se na vás při žádosti o úvěr podívá trochu jinak, když ví, že za společností stojí lidé s neomezenou odpovědností.

Co se týče založení, musíte od začátku jasně stanovit, kdo je kdo. Ve společenské smlouvě i v obchodním rejstříku musí být přesně napsáno, kdo je komplementář a kdo komanditista. Pokud by se někdo chtěl později přesunout z jedné kategorie do druhé, čeká ho změna společenské smlouvy a celá procedura s tím spojená.

Kde se komanditní společnost osvědčuje? Typicky v rodinných firmách, kde otec nebo matka po letech aktivního podnikání chtějí trochu ubrat, ale zůstat ve hře. Stanou se komanditisty a děti nebo mladší příbuzní jako komplementáři převezmou kormidlo. Stejně dobře to funguje, když máte skvělý nápad a zkušenosti, ale chybí vám kapitál. Najdete investora, který vstoupí jako komanditista – dá vám peníze, ale nenechá si od vás dennodenně vysvětlovat každé rozhodnutí.

Družstvo jako forma kolektivního podnikání

Družstvo je forma podnikání, která tu s námi už byla v devatenáctém století a pořád funguje. Co ji dělá tak zajímavou? Hlavně to, že jde o společenství lidí, kde počet členů není nijak omezený a kde všichci táhnou za jeden provaz – buď pomáhají sami sobě, nebo lidem kolem sebe.

Dnes se družstva řídí zákonem o obchodních korporacích. Oficiálně vzniknou až zápisem do obchodního rejstříku. Chcete založit družstvo? Pokud jste fyzické osoby, potřebujete minimálně pět lidí. Jste firma nebo jiná právnická osoba? Stačí vás dva. Vidíte, jak je to vlastně dostupné? Nemusíte být velká korporace, stačí pár lidí se společným cílem.

A teď k tomu nejzajímavějšímu – demokratickému principu. Každý člen má na schůzi jeden hlas, bez ohledu na to, kolik peněz do družstva vložil. Představte si to třeba v akciové společnosti – tam kdo má víc akcií, má víc pravomocí. Tady ne. Tady je každý rovný. Členská schůze pak rozhoduje o všem podstatném – kdo povede družstvo, jak vypadá účetní závěrka, co se změní ve stanovách.

Co se týče peněz, každý člen přispěje svým vkladem – můžete dát hotovost, nebo třeba nemovitost či zařízení. Zákon nepředepisuje žádné minimum základního kapitálu, takže máte volné ruce. A co když se něco pokazí? Nemusíte se bát, že přijdete o dům nebo úspory – odpovídáte jen do výše toho, co jste ještě nesplatili ze svého vkladu.

Kde všude družstva potkáte? Nejčastěji asi v bytových domech – bytová družstva spravují nemovitosti a umožňují lidem bydlet v družstevních bytech. Pak jsou tu spotřební družstva, třeba ta zemědělská na venkově, výrobní družstva nebo sociální družstva, která dávají práci lidem se zdravotním postižením nebo jiným znevýhodněním. Každé má trochu jiné zaměření, ale všechny stojí na stejných základech.

Když družstvo vydělá, může peníze rozdělit mezi členy. Ale pozor – hlavním smyslem není vydělat co nejvíc, ale především vyřešit potřeby členů. To je velký rozdíl oproti běžným firmám. Družstvo má totiž víc sociální rozměr, jde o vzájemnou pomoc a solidaritu, ne jen o čísla v účetnictví.

Samostatná výdělečná činnost pro svobodná povolání

Když se řeknete podnikání, většina lidí si představí živnostníka nebo majitele obchodu. Ale existuje ještě jedna cesta – samostatná výdělečná činnost ve svobodných povoláních. A tahle forma má svá úplně vlastní pravidla.

Co to vlastně jsou ta svobodná povolání? Jde o profese, kde nestačí jen chuť podnikat a trocha štěstí. Potřebujete k nim vysokou odbornost a každé z nich má svůj vlastní zákon. Mezi nejznámější patří lékaři, advokáti, daňoví poradci, auditoři, notáři, architekti nebo soudní znalci. Každý z nich má svá specifická pravidla, která najdete v samostatných právních předpisech.

Tady přichází zásadní rozdíl. Na živnostenský úřad se s těmito profesemi nechodí. Živnostenský zákon na vás prostě neplatí. Místo papírování na úřadě musíte splnit podmínky, které si klade vaše profese – zapsat se do profesní komory nebo získat licenci od příslušného orgánu.

A ty podmínky? Ty nejsou vůbec jednoduché. Obvykle to znamená vysokou školu v daném oboru, profesní zkoušky a potřebnou praxi. Vezměte si třeba advokáta – nejdřív musí projít právnickou fakultou, pak složit advokátní zkoušku a nakonec se zapsat do seznamu České advokátní komory. Lékař zase potřebuje vysokoškolský diplom z medicíny, odbornou způsobilost a registraci u lékařské komory. Žádná rychlá zkratka neexistuje.

Jak vlastně můžete v těchto profesích podnikat? Nejčastěji to funguje tak, že vykonáváte činnost jako fyzická osoba. Odpovídáte pak za své závazky celým majetkem, stejně jako běžný živnostník. Někdo ale volí cestu společnosti, i když ne u všech profesí jsou možné všechny právní formy. Advokáti například mohou založit advokátní kancelář nebo advokátní společnost, architekti zase architektonický ateliér.

Co je ale na těchto povoláních výjimečné, je důraz na profesní odpovědnost a etiku. Každá komora má svůj profesní řád, který stanovuje, jak se má její člen chovat. Není to jen formalita – tyto standardy chrání vaše klienty i dobré jméno celé profese. Když je porušíte, čeká vás disciplinárka a v nejhorším případě vás z profese vyloučí.

A co daně? Tady jste na tom stejně jako ostatní podnikatelé. Musíte se zaregistrovat na finančním úřadě, platit daň z příjmů a odvádět pojištění – sociální i zdravotní. Můžete si vybrat mezi skutečnými a paušálními výdaji. Výhoda? Jako náklad si můžete uplatnit vzdělávání a profesní rozvoj, což je u těchto profesí naprosto klíčové – svět se vyvíjí a vy musíte držet krok.

Svobodné povolání není lehká cesta. Vyžaduje roky studia, neustálé vzdělávání a sledování změn v zákonech i odborných postupech. Ale na druhou stranu vám dává profesní svobodu a společenskou prestiž, kterou málokterá jiná forma podnikání nabízí.

Nejlepší forma podnikání je ta, která odpovídá vašim schopnostem, vašim zdrojům a vašemu odvětví, nikoliv ta, která je právě módní nebo kterou preferují vaši konkurenti

Radim Pařízek

Porovnání daňových povinností jednotlivých forem podnikání

Když si vybíráte, jak budete podnikat, daně by rozhodně neměly zůstat stranou vaší pozornosti. Každá forma podnikání znamená jiné daňové zatížení a jiný objem papírování, což na konci dne může dělat opravdu velký rozdíl ve vašich financích.

Když podnikáte jako živnostník, platíte daň z příjmů fyzických osob. Základ daně je prostě to, co vám zbyde, když od příjmů odečtete výdaje. A tady máte dvě možnosti – buď si vedete přesné účetnictví o všech výdajích, nebo využijete paušální výdaje podle toho, čím se živíte. Tohle oceníte hlavně na začátku, kdy nemáte čas ani peníze na složité účetnictví. Ze základu daně pak platíte patnáct procent, ale pokud vyděláte víc, u vyšších příjmů vám naúčtují třiadvacet procent. A nezapomeňte, že k tomu pořád musíte odvádět sociální a zdravotní pojištění, které se počítá z vašeho zisku.

U společností s ručením omezeným nebo akciových společností je to jinak. Ty platí daň z příjmů právnických osob, která je pevně nastavená na devatenáct procent. Pro někoho může být tahle固定 sazba výhodnější než progresivní zdanění u živnostníků. Ovšem pozor – společnost musí vést řádné účetnictví, což znamená víc práce a často i nutnost zaplatit účetní nebo daňového poradce.

Velký rozdíl je taky v tom, jak se zdaňují zisky, které si vyberete. Jako živnostník je váš zisk rovnou váš příjem a zdaníte ho jednou. U společnosti to funguje složitěji – nejdřív zaplatí daň společnost sama, a když si pak chcete vyplatit dividendy, srazí vám dalších patnáct procent. Dvojí zdanění zní nepříjemně, ale má to i výhodu – pokud zisk necháte ve firmě a reinvestujete ho, druhá daň vás zatím nemine.

Veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti fungují zase jinak. Tyto společnosti samy daň neplatí – zisk se rozdělí mezi společníky a každý ho zdaní podle svého. Tohle může být v některých případech šikovné řešení, ale musíte to dobře sladit mezi sebou.

Administrativní náročnost a náklady na založení

Když se rozhodujete, jakou formu podnikání zvolit, pravděpodobně vás zajímá, kolik času a peněz vás to bude stát na samotném začátku. Administrativní náročnost a finanční zatížení spojené se založením často rozhodují o tom, kterou cestou se nakonec vydáte. A není se čemu divit – nikdo nechce utrácet zbytečně nebo čekat měsíce, než může začít vydělávat.

Živnostenský list? To je asi ta nejjednodušší varianta, jakou u nás máte. Stačí vyplnit jeden formulář, což zvládnete online z pohodlí domova, nebo zajdete osobně na živnostenský úřad. Zaplatíte tisícovku za volnou živnost a máte v podstatě hotovo. Pokud jdete do řemesla nebo vázané živnosti, musíte doložit, že tomu rozumíte – nějaký výuční list nebo certifikát. Za normálních okolností to máte vyřízené během pár dní. Žádný základní kapitál nepotřebujete, takže můžete začít prakticky hned. Ideální, když chcete otestovat svůj nápad rychle a bez zbytečných komplikací.

U společnosti s ručením omezeným už je to podstatně složitější a dražší. Základní kapitál sice může být symbolická jedna koruna – což je oproti dřívějším dvěma stům tisíc obrovský rozdíl – ale to je jen část příběhu. Musíte sepsat společenskou smlouvu, což většinou znamená návštěvu u notáře. A notář si řekne o několik tisíc, záleží na tom, jak složitou dokumentaci potřebujete. Pak zaplatíte šest tisíc za zápis do obchodního rejstříku. Celkově se bavíme o nákladech, které se pohybují v desítkách tisíc korun, a celý proces zabere víc času než živnost.

Akciová společnost? To je nejnáročnější varianta ze všech. Už jen minimální kapitál dva miliony korun odradí většinu začínajících podnikatelů. Pak musíte vytvořit stanovy, sestavit představenstvo a dozorčí radu – což znamená koordinovat víc lidí a institucí najednou. Notářské úkony jsou povinné a vyjdou na desítky tisíc. Za zápis do rejstříku dáte deset tisíc. Připravte se na to, že celé založení může zabrat několik týdnů, někdy i měsíců. Bez solidní finanční rezervy a trpělivosti to prostě nejde.

Družstvo je zajímavá možnost, pokud vás je víc a chcete podnikat společně. Potřebujete minimálně tři zakladatele a základní kapitál aspoň padesát tisíc korun. Co se týče papírování, je to podobně náročné jako s.r.o. – notářské ověření stanov, zápis do obchodního rejstříku. Hodí se hlavně pro ty, kdo chtějí táhnout za jeden provaz a vzájemně se podporovat.